Jeden z vědeckých názorů známý jako „hypotéza Gaia“ říká, že Země jako celek se chová jako jeden jediný seberegulující živý organismus.

Jeden z vědeckých názorů známý jako „hypotéza Gaia“ říká, že Země jako celek se chová jako jeden jediný seberegulující živý organismus. | zdroj: shutterstock.com


Hádanka jménem Gaia: Vědci zjistili, co udržuje život na Zemi

TÉMATA: planeta | země | život | věda | teorie

user-avatar

Yvonne K.

11. 10. 2018 | 06:00

Vědci zřejmě vyřešili dlouhotrvající hádanku o tom, proč podmínky na Zemi zůstaly dostatečně stabilní, aby se zde rozvíjel život po miliardy let.

Čím to, že se na planetě Zemi udržel život tváří v tvář celé řadě kosmických i pozemských kataklyzmat? Na tuto otázku se pokoušel odpovědět v 60. letech klimatolog a chemik Sir James Lovelock pomocí takzvané Hypotézy Gaia. Podle něj je planeta přeměňovaná a upravovaná živým systémem, který se sám vyvíjí a sám reguluje. Svou teorii vědec pojmenoval po řecké bohyni Gaie.

Lovelock říká, že život si sám udržuje své prostředí, že má do jisté míry schopnost homeostáze. Hlavním argumentem podporujícím jeho koncept je velká stabilita pozemského klimatu během posledních čtyř miliard let, kdy se nikdy nevychýlila z podmínek nutných pro uchování života. Problémem této teorie ovšem bylo, že vědci neměli žádnou představu o tom, jak tyto procesy sebestabilizace fungují.

Tým vědců z Univerzity v Exeteru však nedávno nabídl své řešení. Říká, že stabilita by mohla pocházet ze "sekvenčního výběru", v němž situace, kdy život destabilizuje životní prostředí, bývají krátkodobé a vedou k dalším změnám, dokud se nevytvoří stabilní situace, která pak má tendenci přetrvávat. Jakmile k tomu dojde, systém má více času na získání dalších vlastností, které jej pomáhají stabilizovat a udržovat. Jde o proces známý jako "výběr samotným přežitím”. Člověk, který si dnes Zemi arogantně přivlastňuje, na ní nežije od jejího počátku a nebude tu žít do jejího konce.

"Nyní můžeme vysvětlit, jak Země během posledních 3,5 miliard let života nabyla těchto stabilizačních mechanismů," sdělil Tim Lenton z Univerzity v Exeteru. "Ústředním problémem původní Hypotézy Gaia bylo, že evoluce prostřednictvím přirozeného výběru nedokáže vysvětlit, jak celá planeta přišla ke stabilizačním vlastnostem v geologických časových intervalech," objasnil vědec. "My místo toho ukazujeme, že nejméně dva jednodušší mechanismy spolupracují na tom, aby planeta získala vlastní stabilizační vlastnosti.”

Podle dalšího autora studie, Jamese Dykeho z Univerzity v Southamptonu, se tyto mechanismy mohou ukázat jako klíčové pro pochopení toho, jak naše domovská planeta může reagovat na klimatické změny způsobené člověkem a na vymírání druhů. Hledání transformačních řešení globálních změn je ostatně hlavním cílem nového Institutu globálních systémů na Univerzitě v Exeteru. Jeho šéf Tim Lenton poznamenává: "Můžeme se od Gaie učit,  jak tvořit vzkvétající, udržitelnou, stabilní budoucnost pro 9 až 11 miliard lidí v tomto století.”

Šance, že se život a prostředí spontánně organizují do samoregulujích stavů, je, zdá se, mnohem větší, než se předpokládalo. Nicméně tato stabilita má i své limity. Pokud se posunou a dostanou za bod zlomu, systém se může zhroutit a dostat se do velmi odlišného stavu. Bylo by však příliš samolibé si myslet, že lidstvo Zemi zničí dřív než ona jeho.

Pokud je Hypotéza Gaia správná, není se třeba obávat. Lovelock říká, že Gaia je tvor dávný a plný sil. Přestála už ledajaké události a změny, jako nárazy meteoritu a další zásahy. Těžko bude ohrožena momentální převahou lidského druhu, jakkoliv postihuje biodynamiku jejího prostředí. Člověka neohrožuje ani tak jeho vlastní činnost jako to, jak na ni Gaia zareaguje. To je ovšem už jiná hádanka.

 

user-avatar

Yvonne K.

11. 10. 2018 | 06:00

> ExtraStory   |   Inzerce