Hanácký Mont Blanc má sice o 4 366 metrů méně než ten v Savojských Alpách, ale na Hané se mu žádný jiný kopec svou výškou nevyrovná.

Hanácký Mont Blanc má sice o 4 366 metrů méně než ten v Savojských Alpách, ale na Hané se mu žádný jiný kopec svou výškou nevyrovná. | zdroj: archiv


Hanácký Mont Blanc - malá velká hora opředená přemnoha mýty

TÉMATA: tajemná mísa | pověsti | haná | prostějovsko | kopce | hory

user-avatar

Václav Pokorný

27. 12. 2018 | 11:30

Zalesněná hora Velký Kosíř na Prostějovsku měří jen 442 metrů, ale v nížinatém prostředí moravské Hané je značně nápadnou a nejvyšší horou. Místní obyvatelé ji důvěrně nazývají “Hanácké Mont Blank”. Podle lidové pověsti vznikl Kosíř v době slavného boje krále Ječmínka s rarachy.

Jméno kopce se prý odvozuje od protáhlého tvaru, který připomíná kosu. Pravdou je, že název Kosíře pochází od nástroje s tímto názvem. Byl to druh nože, který se používal na řezání slámy a zejména na odřezávání hroznů vinné révy, která se na jižních svazích Kosíře pěstovala již od středověku. Vesnice Slatinky mají vinné hrozny a kosíře dokonce ve svém znaku.

Velký Kosíř (442 m n. m.) bývá pro svou nápadnou polohu v jinak rovinaté hanácké krajině humorně nazýván „Hanácký Mont Blanc“. Pověst, že pod Kosířem leží vyhaslá sopka, se traduje dlouhá léta. Tento výrazný vrch v nejjižnější části Zábřežské vrchoviny podle geologických studií ale sopkou nikdy nebyl. Okolí Kosíře i samotný Velký Kosíř obsahují slepence, prachovce a břidlice, tedy horniny obsažené v mořských usazeninách. Kosířské slepence pocházejí z prvohorního moře, z období před 340 až 330 miliony lety.

Místní lidé také věří, že Kosíř je zlatonosný. Zlatá ložiska prý vytěžili středověcí havíři. To je ale nesmysl, jediné, co se na Kosíři kdy těžilo, je stavební kámen a vápenec. Při těžbě se objevilo i velké množství zkamenělin, které sem přilákaly věhlasné geology a zájemce o fosilie. Mezi nimi například slavného Joachima Barranda, po kterém je pojmenován pražský Barrandov. 

Starousedlíci mají „zaručené“ informace i o tajných podzemních nacistických laboratořích, dokonce že tam byla ukryta slavná Jantarová komnata, vyrobená na zakázku pruského krále Fridricha Viléma pro ruského cara Petra Velikého, která je od konce druhé světové války nezvěstná. Místní tvrdí, že z Gabrielova na Kosíři vedou chodby do Čech pod Kosířem nebo až dokonce na zámek Plumlov. A odtud dál pod rybníkem až na Ježův hrad. Tajnými chodbami je podle lidového podání protkané celé Prostějovsko.

Nejen podzemí Kosíře ale láká nejrůznější záhadomilce a ezoteriky.  Kolem hory se totiž podle nich objevuje takzvaná korona, obdoba aury u lidí. Údajně je způsobena silnými účinky spodních proudů. Lidé často mluví o různých světelných úkazech, které přisuzují i setkáním třetího druhu. Létajícím předmětům.

O dlouhé historii tohoto místa vypovídají zbytky valů prehistorického sídliště eneolitické kultury nálevkovitých pohárů a pohřebiště z počáteční fáze kanelované keramiky 3500 až 2500 let před naším letopočtem.

Ufolog Vladimír Šiška uvádí v jedné ze svých knih příhodu, k níž mělo dojít v 18. století v Čechách pod Kosířem. Dcera pekaře, která nesla na zdejší zámek pečivo, prý u lesa potkala podivného malého človíčka. Ten jí sebral dva rohlíky, nakousl je a znechuceně zahodil. Poté zmizel v lese, za nímž se chvíli na to zvedla do vzduchu zářící koule a odlétla. Malou pekařku na zámku vyplísnili za chybějící rohlíky a ona o své příhodě vyprávěla faráři.

V hanáckém lidovém podání vznikl Kosíř v době slavného boje krále Ječmínka s rarachy. Jeho pomocníci tehdy strouhali kosířem (nástrojem na řezání slámy) čerta do paty, až po nich rozvzteklen mrštil mohutnou skálu – Kosíř.

Velký Kosíř je spojován i s mnoha dalšími legendami. V jeho útrobách prý přebývají bájná vojska podobně jako na Blaníku či ve Velké Čantoryji. Také se zde v noční tmě zjevuje černá paní jedoucí na koni nebo létající ohnivý drak. 

Co ale víme na sto procent, je, že pod tajemnou horou v srdci Hané leží dvě obce –  Čechy pod Kosířem a Lhota pod Kosířem. Na vrcholu Kosíře se dnes nachází mohyla na památku Františka Palackého a 25 metrů vysoká rozhledna, z níž se nabízí nabízí skoro celá Morava jako na dlani.

 

user-avatar

Václav Pokorný

27. 12. 2018 | 11:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu