Harlemští Hellfighters za 1. světové války

Harlemští Hellfighters za 1. světové války | zdroj: allthatsinteresting.com


Harlemští Hellfighters byli obávanými bojovníky první světové války

TÉMATA: první světová válka | usa | rasismus | rasy | černoši

user-avatar

Tomáš Chalupa

2. 03. 2018 | 13:00

Oficiálně se jmenovali 369. Pěší pluk, ale říkalo se jim různě – harlemští pekelní bojovníci, bronzoví muži, černí chřestýši. Byla to jednotka složená ze samých černochů, která byla vržena do víru bitev první světové války.

Byla to vůbec první černošská jednotka v americké armádě. Nikdo od nich nic nečekal, obecně panovaly skeptické názory ohledně nasazení Afroameričanů na frontě. Jenže tihle muži dokázali, že na bojišti nemají rasové předsudky co dělat.

Jejich 191 dní dlouhá bojová anabáze na západní frontě změnila alespoň částečně pohled většinové populace na černochy, byť samozřejmě Spojené státy ještě dlouhá desetiletí uplatňovaly segregaci a další dnes již neakceptovatelné modely pohledu na černou rasu.

Cesta k tomu byla ale dlouhá a krvavá. Už jen rozhodnutí amerického prezidenta Woodrowa Wilsona zapojit černošské vojáky do ozbrojených sil vyvolalo četné kontroverze. Pro jedny to byla šance na smazání rasových rozdílů, pro jiné pokrytecký krok, protože Wilson rozhodně neoplýval nějakými pokrokovými názory na soužití ras.

Mezi americkými černochy bylo vybráno 2,3 milionů mužů, kteří se hodili ke službě v armádě. Mariňáci nechtěli nikoho z nich, námořnictvo jich přijalo jen pár, pozemní vojsko jich vzalo nejvíce – 380 tisíc mužů. Na 200 tisíc z nich bylo posláno do zámoří, kde byli členy přísně segregovaných jednotek. Jen 11 procent z nich bylo ale nasazeno na frontě a dostalo se do skutečného boje. Zbytek skončil v zázemí nebo při strážní službě.

Pekelní bojovníci původem z Harlemu z 369. Pěšího pluku skončili pod velením Francouzů jako součást jejich armády. To bylo pro tuto jednotku dobré, protože Francouzi netrpěli zdaleka takovými rasovými předsudky jako bílí Američané,(kteří odmítali sloužit společně s černochy), byli zvyklí na koloniální černošské jednotky a chovali se k nim s respektem. Harlemští dostali francouzskou výzbroj a výstroj, jen uniformy si ponechali americké.

Dostali se do bojů v druhé bitvě na Marně při odrážení německé ofenzivy a následného protiútoku. Vyznamenali se zejména dva z nich – Henry Johnson a Needham Roberts. Oba dva bránili hlídkové stanoviště, když bylo napadeno početnou skupinou Němců. Oba však bojovali a přes zranění se jim v souboji muže proti muži podařilo nepříteli dlouho vzdorovat. Nakonec  skončili na dně zákopu bez munice a těžce zranění. Když se Němci pokusili odtáhnout Johnsona, Roberts je napadl nožem a zahnal. Němci se nakonec stáhli a odtáhli s sebou své zraněné a mrtvé.

Roberts a Johnson byli první Američané vyznamenaní francouzským Válečným křížem. Zasloužili si i americké Purpurové srdce za zranění v boji, ale to jim americká armáda udělila až mnohem později, 77 let po jejich smrti.

Harlemští pekelní bojovníci strávili na frontě plných 191 dní, což bylo déle než kterákoliv jiná americká jednotka. Když v roce 1917 opouštěli Ameriku, přílišného uznání se jim nedostalo. Nebyli ani pozváni na slavnostní přehlídku Newyorské národní gardy, která byla nazývána Duhová divize. Jak prý bylo řečeno veliteli pluku, černá přece není barvou duhy.

Po návratu z fronty už byla situace jiná. Jednotka byla známá a její statečnost v boji nezpochybnitelná. Přivítání se neslo ve zcela jiném duchu než odjezd na frontu. Když jednotka pochodovala ulicemi New Yorku, přihlížely tomu statisíce lidí, kteří po černých hrdinech házeli peníze, cigarety, sladkosti a kytice. Vojáci pochodovali v doprovodu jazzové kapely a byli opravdu srdečně a upřímně vítáni jako národní hrdinové. To byla v té době mimořádná situace, jaká neměla doposud obdoby.

Bohužel vše se brzy vrátilo do starých kolejí a Amerika se ponořila zpět do hlubin segregačního a rasistického vidění světa. Trvalo ještě mnoho desítek let, než se černoši stali plnohodnotnými obyvateli Spojených států.

user-avatar

Tomáš Chalupa

2. 03. 2018 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce