Dnes v egyptologii převažuje názor, že Egypťané své panovníky chápali jako bytosti dvojí podstaty – božské i lidské současně.

Dnes v egyptologii převažuje názor, že Egypťané své panovníky chápali jako bytosti dvojí podstaty – božské i lidské současně. | zdroj: messagetoeagle.com


Hieroglyfy byly písmem bohů. Uměli je faraoni opravdu používat?

TÉMATA: starověký egypt | hieroglyfy | faraoni

user-avatar

Yvonne K.

12. 12. 2016 | 11:00

Ve starověkém Egyptě byly hieroglyfy označovány za “boží slova”, neboť se věřilo, že znalost písma předal lidem egyptský bůh moudrosti Thovt. Pouze jedno až tři procenta starých Egypťanů však tehdy umělo číst a psát, z toho převážně kněží. Jak si ale vedli egyptští faraoni, uměli v praxi používat tyto posvátné znaky?

Právě této otázce se věnoval polský egyptolog Filip Taterka z Institutu prehistorie na Univerzitě v Poznani. Jak ve své studii upozornil, existuje velmi málo písemných zdrojů, ze kterých se můžeme něco dozvědět o gramotnosti staroegyptských panovníků.

“Relativně pozdní prameny naznačují, že dokonce jeden z prvních vládců Egypta, Hor-Aha, uměl psát,” uvedl polský vědec. Tomuto faraonovi 1. dynastie je mimo jiné přisuzováno  autorství několika lékařských dokumentů, byť podle Taterky je spolehlivost těchto pramenů diskutabilní. Nejstarší známý zdroj, týkající se vzdělanosti faraonů, tak pochází až z konce 5. dynastie na sklonku 3. tisíciletí před naším letopočtem. Nápis vyrytý na hrobě královského hodnostáře Intiho v Sakkáře obsahuje zmínku o tom, že zesnulý obdržel dopis osobně napsaný faraonem Džedkarem (Isesi).

Vědec také objevil četné narážky na písemné znalosti egyptských vladařů v takzvaných Textech pyramid, což je rozsáhlý soubor náboženských textů zapsaných původně na  stěnách vnitřních komor deseti pyramid staroegyptských králů a královen v období 5., 6. a 8. dynastie. Hieroglyfický systém písma je velmi komplikovaný, používá přes 700 různých znaků.

“Nejslavnějším egyptským textem, který hovoří o vzdělanosti vladaře, je Nefertiho proroctví. Je to příběh týkající se prvního krále 4. dynastie jménem Snofru,” poukazuje polský badatel. V tomto příběhu vladař zapisuje na papyrus slova Nefertiho,  moudrého muže z východu. “Ačkoliv tento příběh nelze považovat za důkaz Snofruovy gramotnosti, protože  byl vytvořen tisíc let po jeho vládě, jasně ukazuje, že přinejmenším v období 12. dynastie si Egypťané uměli takovou situaci představit,” vysvětluje Taterka. Podle něj je důkazem gramotnosti faraonů bohaté administrativní vybavení nalezené Howardem Carterem v Tutanchamonově hrobce v Údolí králů, které nese stopy po užívání z vyučovacích hodin mladého krále. “Budoucí faraoni často zaujímali vysoké úřednické posty. Jakákoli funkce ve státní administrativě starého Egypta byla spojena s absolutní znalostí písma. Bez toho by nemohli vykonávat své povinnosti,” upozornil egyptolog. 

I když jen velmi málo víme o vzdělávání královských dětí, jisté je, že v čase stavitelů pyramid existovala u královského dvora speciální instituce, utvořená za tímto účelem. Od dob královny Hatsepšut (15. století před naším letopočtem) jsou známi královští učitelé, ačkoli neznáme přesný soupis jejich povinností. Egypťané hieroglyfické písmo nazývali „písmo bohů“, neboť věřili, že jej vynalezl a lidem předal bůh Thovt.

Znalost hieroglyfů byla nezbytná k plnění výkonu královské moci, což zahrnovalo náboženské rituály, při kterých faraon recitoval posvátné texty. Faraon považovaný za poloboha byl jediným prostředníkem mezi bohy a lidmi na Zemi. Často býval ztotožňován s bohem Thovtem, vynálezcem hieroglyfů.

Nicméně ne všichni faraoni hovořili egyptským jazykem a uměli jím psát.  V 1. tisíciletí před naším letopočtem býval Egypt často pod cizí nadvládou. “Perští, řečtí a římští vládci byli oficiálně prezentováni a portrétováni po egyptském způsobu, ale většina z nich neznala tento jazyk, nemluvě o hieroglyfech,” podotýká Taterka. Přesto, jak vědec zdůrazňuje, většina faraonů číst i psát uměla, na rozdíl od sousední Mezopotámie. “Vrstevníci egyptských panovníků, králové a princové Mezopotámie, v podstatě neměli znalost klínového písma díky tomu, že bylo mnohem obtížnější se mu naučit, ale našly se tu  i výjimky,” uzavřel egyptolog.

 

user-avatar

Yvonne K.

12. 12. 2016 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce