Konopí – rostlina, která dobyla celý svět a po tisíciletí sloužila lidstvu, se ve 20. století stala nepohodlnou.

Konopí – rostlina, která dobyla celý svět a po tisíciletí sloužila lidstvu, se ve 20. století stala nepohodlnou. | zdroj: wikipedia commons


Historie marihuany: z posvátné rostliny se stala nebezpečná, zakázaná droga

TÉMATA: konopí | marihuana | drogy

user-avatar

Markéta Oderská

16. 09. 2015 | 12:30

Znali ji už pravěcí sběrači a lovci, po nich neolitičtí zemědělci, holdovali jí Skytové, Řekové, Keltové i Vikingové. Zmiňuje se o ní Bible i staroindické védy. Po staletí ji lidé sázeli, využívali a cenili si jí pro její užitečné vlastnosti, než ji ve 20. století zcela zapudili jako nebezpečnou rostlinu. Řeč je o konopí, z nějž se vyrábí marihuana.

Z velké části se marihuana v předmoderní době široce používala pro léčebné a spirituální účely,“ uvedl ve své studii Barney Warf, profesor geografie na Univerzitě v Kansasu. Tak například Vikingové a středověcí Germáni používali konopí ke zmírněné bolesti při porodu či proti bolestem zubů. Myšlenka, že jde o ďábelskou drogu, vznikla podle Warfa poměrně nedávno, a to, že je nelegální, označuje vědec za historickou anomálii. Marihuana byla v mnoha částech světa legální po většinu lidské historie. 

Odkud tráva pochází

Konopí je rostlina, která se vyvinula na jihozápadních svazích Himálaje, a za dobu, co se šíří přičiněním přírody i člověka po planetě, vytvořila nejméně tři poddruhy – konopí seté (Cannabis sativa), konopí indické (Cannabis indica) a konopí rumištní (Cannabis ruderalis). Konopí seté má malý, u vyšlechtěných variant téměř nulový obsah psychoaktivních látek a je primárně určeno na výrobu vláken a oleje ze semínek. Marihuana a hašiš se vyrábí především z konopí indického. 

Konopí je jednou z nejstarších kulturních plodin, která se využívá přinejmenším 12 000 let. Semena konopí se našla v řadě neolitických nalezišť. Zřejmě rostlo jako plevel v okolí neolitických osad a později zdomácnělo. 

Staroegyptská bohyně Sachmet, manželka boha stvořitele Ptaha

Božský dar

Lze předpokládat, že lidé konopí nejdříve užívali jako potravu ve formě semen, která mají vynikající nutriční hodnotu, a také jako topivo. Teprve později v něm objevili cenný zdroj vlákna i léčebný prostředek. Při využívání, zejména pálení konopí, naši předkové zákonitě museli objevit jeho tlumivé účinky proti bolesti, extatické a psychotropní účinky. Prokazatelně je začali kouřit již 2 700 let před Kristem v Číně a Indii. Díky extatickým a psychotropním účinkům konopí mohli kněží vstupovat do vyšších sfér bytí, putovat časem a vyjevovat si budoucí události. Proto také bylo konopí považováno za osobní dar bohů, za posvátný prostředek komunikace se světem duchů. Indické védy rostlinu oslavovaly jako jednu z pěti královských bylin, která umí zbavit lidi úzkosti.

Náboženské využití konopí a jeho psychotropních účinků dosáhlo největšího významu pravděpodobně v oblastech Himálaje a tibetské náhorní plošiny. Buddha (Siddhártha Gautama) při překonávání šesti stupňů askeze, které vedly k jeho osvícení, jedl pouze jedno konopné semínko denně, takže konopí stálo u zrodu nejstaršího univerzálního náboženství buddhismu.

Ovšem i Bible se o konopí několikrát zmiňuje, například v Exodu 30:23-26, kde Bůh poroučí Mojžíši vyrobit svatý olej z myrhy, skořice, kanabisu (kâneh bôsm), skořicovníku čínského (cassie), olivového oleje, a namazat jím archu úmluvy a svatostánek.

Zázračný lék

První zmínky o terapeutickém využití konopí pocházejí z doby čínského císaře Šennunga, který jej před pěti tisíci lety doporučoval k léčení revmatických bolestí, malárie, zácpy a jiných nemocí. Konopí bylo díky svým vlastnostem ceněné více než ostatní bylinné léky.

Není vyloučeno, že sám Ježíš konal zázračné uzdravování i na základě oleje a výtažků z konopí. Choroby, které Ježíš a jeho učedníci léčili, jako například kožní nemoci, problémy s viděním a menstruační potíže, při požití konopí ustupují. 

Kantharos, nádoba určená k posvátnému přijímání jako součást dionýsovských mystérií (780 př. n. l.)

Z Číny až na Moravu

Pěstování a využívání konopí se postupně šířilo přes Indii, Persii (Irán), Malou Asii až do Afriky. Do Evropy – přes území dnešního Ruska a Ukrajiny – je před dvěma a půl tisíci lety přinesli výbojní, kočovní Skytové. Řecký historik, „otec dějepisu“ Hérodotos (*484 – †425 př. n. l.) popisoval, jak Skytové pálí konopná semínka na rozpálených kamnech v lázních a v hustém kouři pak radostně povykují. Skytové údajně vynalezli za účelem sklízení konopí kosu (odtud anglický výraz pro kosu „scythe“).

Že staří Řekové a Římané znali omamné vlastnosti konopí, se dozvídáme ze spisů řeckého filozofa Demokrita, kde uvádí, že Řekové konopí občas pili s vínem a myrhou a že tento nápoj navozoval jasnovidné stavy. Řecký lékař a filozof Galénos (*129 – †199 n. l.) zaznamenal, že podle některých obyčejů se konopí podávalo hostům pro obveselení.

Až do moderního věku se však v Evropě marihuana nikdy intenzivně nekouřila, nicméně konopné vlákno se stalo načas hlavní plodinou v historii téměř každé evropské země. Znali ho a používali Germáni, Vikingové, Anglosasové i Slované. Útržky slovanských konopných textilií objevili archeologové v Libici a Kouřimi. Na Moravě pak nalezli konopné nažky ve slovanském sídlišti z 8. století našeho letopočtu v Kloboukách u Brna. Není bez zajímavosti, že konopí dalo název látce, která se z něj tradičně vyráběla, takzvanému kanafasu, které se dnes ovšem tká ze stoprocentní bavlny. 

Nálezy nádob se zbytky sušeného konopí v hrobech skytských náčelníků

První hašišáci

V arabských zemích se během středověku rozšířilo používání konopí ve formě hašiše (koncentrovaná pryskyřice, která se získává z květenství samičích rostlin konopí). Až do Napoleonova tažení v roce 1798 do Egypta však nebyl hašiš v Evropě znám. Napoleonovi vojáci si však kouření hašiše natolik oblíbili, že Napoleon byl nucen vydat přísný zákaz jeho užívání. V roce 1843 pak spisovatelé jako Dumas, Hugo, Baudelaire a Gautier zakládají první hašišový klub v Evropě. Charles Baudelaire píše svou Báseň o hašiši a Gustav Meyrink povídku Hašiš a jasnozřivost.

Devatenácté století konopí zkrátka přálo. Konopí se stalo mezinárodně žádaným lékem a jeho vědecký výzkum nabyl světových rozměrů. Kanabisové produkty používali mnozí věhlasní lékaři a lékárníci. Britskému parlamentu byla v roce 1894 předložena zpráva Indické komise pro otázky konopí, jež studovala dopady užívání konopných produktů na indické obyvatelstvo. Mimo jiné se v ní konstatovalo: "Nejsou důkazy ani náznaky o duševních nebo morálních poškozeních plynoucích z užívání této drogy (cannabis). Umírněné užívání nevede k excesům o nic víc, než je tomu v případě užívání alkoholu. Pravidelné, umírněné užívání ganji nebo bhangu má stejné dopady jako umírněné, pravidelné užívání whisky." 

Mapa ukazuje, jak se konopí rozšířilo do světa.

Rasismem proti marihuaně

Ve 20. století se však postoj společnosti vůči cannabisu radikálně mění. K obratu paradoxně došlo v ve Spojených státech, které svoji Deklaraci nezávislosti sepsaly na na konopném papíře a první džíny značky Levi Strauss vyrobily z konopného vlákna. Ještě do 30. let 20. století bylo konopí oslavováno jako „miliardová plodina“, avšak již tehdy bylo velkým trnem v oku jistým zájmovým a obchodním skupinám, sdruženým zejména v chemickém průmyslu. To byl zřejmě hlavní důvod, proč se ve Státech rozjela kampaň za zákaz konopí. Svezla se na vlně rasismu proti mexickým imigrantům, kteří byli hlavními kuřáky marihuany.

Protikonopná propaganda v Americe

Mnoho raných předsudků vůči marihuaně byly vlastně skryté, rasisticky podbarvené obavy z jejích kuřáků, podněcované reakcionářskými novinami,“ píše Warf. Mexičané byli často obviňováni z krádeží, znásilňování a sexuálního zneužívání dětí i z vražd, a to vše prý mělo na svědomí kouření trávy, které je údajně zbavovalo smyslů. Aniž by se rozlišovalo mezi jednotlivými poddruhy, byla na veškeré konopí v roce 1937 uvalena ve všech amerických státech prohibice.

 Harry J. Anslinger (vpravo) byl největším bojovníkem za zákaz marihuany.

Nejvíce se za negativní kampaň „boje proti konopí“ zasloužil dlouholetý šéf Federálního úřadu pro narkotika Harry J. Anslinger (1892–1975). Ten vedl americkou delegaci na půdě OSN, kde se jednalo o přijetí Jednotné úmluvy o omamných látkách. Právě jeho zásluhou se podařilo konopí zařadit do seznamu kontrolovaných látek. Anslinger navíc vnutil představitelům OSN svůj názor, že konopí nemá žádné léčebné využití. V roce 1961 šedesát členských států Jednotnou úmluvu OSN ratifikovalo a konopí se tak zařadilo k ostatním celosvětově zakázaným drogám.

V posledních letech však konopí opět zažívá svoji renesanci a sílí také hnutí za legalizaci marihuany. 

user-avatar

Markéta Oderská

16. 09. 2015 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce