První světová válka vyhladověla Rakousko-Uhersko.

První světová válka vyhladověla Rakousko-Uhersko. | zdroj: archiv


Hlad a nedostatek potravin rozlítil české obyvatelstvo, už nechtěli monarchii

TÉMATA: československo | praha | písek | 1918 | habsburská monarchie | stávka | první světová válka | edvard beneš | tomáš garrigue masaryk

user-avatar

Václav Pokorný

14. 10. 2018 | 09:00

Vznik samostatného Československa mají lidé spojeno s datem 28. října 1918. Jeho zrodu však předcházely dvě důležité události, které děj ovlivnily a na něž se v této souvislosti spíše zapomíná. 14. října došlo ke generální stávce a téhož dne oznámil Edvard Beneš vítězným dohodovým vládám zřízení prozatímní československé vlády v čele s T. G. Masarykem.

Na podzim roku 1918 bylo již zcela zjevné, že Rakousko-Uhersko a jeho spojenci válku prohrávají. Armáda rakouské monarchie ustupovala a v zázemí panoval naprostý nedostatek životních potřeb. Tato neutěšená situace byla bezprostředním podnětem ke generální stávce dne 14. října 1918, kdy české obyvatelstvo protestovalo proti vývozu potravin z českých zemí.

Stávku organizovala Socialistická rada, vzniklá v září 1918, která reprezentovala sociální demokraty a národní socialisty. Vznikl akční výbor, jehož představiteli byli Rudolf Bechyně, Emil Franke, Lusia Landová-Štychová, Josef Stivín, Jiří Stříbrný a Bohumír Šmeral. Po celé zemi se pořádaly manifestace a tábory lidu. Organizátoři stávky také zvažovali vyhlášení nezávislosti. Když však dostali informace, že pražské úřady jsou rozhodnuty proti tomuto kroku tvrdě zasáhnout, raději od toho ustoupili. Jen v pražských průmyslových podnicích se stávky zúčastnilo na 35 tisíc dělníků.

Jinou a dramatičtější podobu však měla stávka v Písku, kde byla samostatná republika skutečně vyhlášena. Píseckou „nezávislost“ záhy ukončil příjezd uherských vojenských jednotek.

Téhož dne, 14. října 1918, oznámil Edvard Beneš dohodovým vládám zřízení prozatímní československé vlády. V jejím čele stál Tomáš Garrigue Masaryk, ministrem vojenství byl Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš zaujal post ministra zahraničí.

Od tohoto okamžiku začaly prozatímní československou vládu uznávat vítězné dohodové mocnosti. Manifest císaře Karla I. o federalizaci Rakouska-Uherska z 16. října nemohl již situaci zvrátit. 17. října 1918 předal T. G. Masaryk americkému prezidentu Wilsonovi Washingtonskou deklaraci, vyhlašující nezávislost československého národa. Druhého dne byla deklarace zveřejněna v Paříži v sídle prozatímní československé vlády. Konec habsburské monarchie se přiblížil, generální stávka českého lidu ze 14. října 1918 byla jen jeho předehrou.

user-avatar

Václav Pokorný

14. 10. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce