Hlad vyhnal v roce 1918 obyvatelstvo českých zemí do ulic.

Hlad vyhnal v roce 1918 obyvatelstvo českých zemí do ulic. | zdroj: abiweb.de


Hladové bouře roku 1918 v Plzni: Vojáci zastřelili šest dětí!

TÉMATA: čechy | plzeň | rakousko-uhersko | první světová válka | demonstrace | masakr | 1918 | hlad

user-avatar

Václav Pokorný

21. 06. 2018 | 10:00

Letošní rok si připomínáme 100. výročí plzeňských hladových bouří, při kterých rakousko-uherská armáda střílela do dětí. K události došlo 21. června roku 1918 před místní pekárnou, kde se shromáždil tisícihlavý dav složený převážně z dětí. Na místo náhle dorazili vojáci, které dav napadl kamením, a ti bez varování zahájili střelbu. Přímo na ulici zemřel dvanáctiletý školák, dalších pět dětí podlehlo zraněním v nemocnici.

V posledním roce první světové války vyvolal kritický nedostatek potravin na některých místech Rakouska-Uherska hladové bouře. Ty plzeňské po úplném zastavení přídělu potravin skončily obrovskou tragédií. Před jejich vypuknutím popisuje plzeňský list Nová doba poměry ve městě těmito slovy:

„Je to situace krajně kritická, zoufalá, situace, kdy nejde už o pouhý nedostatek, nýbrž o hlad, největší hlad.”

Začátkem června 1918 nedostali po dva týdny Plzeňané žádné příděly potravin, až na chléb, který byl vyrobený z nepoživatelné směsi kukuřičné a ječné mouky. Třetí týden pak většina lidí zůstala bez mouky a bez chleba úplně.

Denní potřeba chleba byla asi 25 tisíc bochníků, avšak 18. června jich bylo vydáno pouhých 3 550. Plzeň se začala radikalizovat. 19. června došlo k prvnímu rabování, kdy tři stovky žen a dětí rozebraly v Purkyňově ulici náklad žitné a kukuřičné mouky. O den později hladové bouře propukají naplno. Demonstrace žen v Plzni (1918)

Už ráno se několikasethlavý dav žen vrhnul v Prokopově ulici na valník firmy Recht a Böhm naložený kukuřičnou moukou. K dalším nepokojům došlo v ulici Valdštýnově a dav lidí dorazil i k pekárně Jana Fábery nebo obchodu s kvasnicemi Matyldy Arnsteinové.

21. června kolem šesté hodiny večer se pak tisícihlavý dav složený převážně z dětí shromáždil před pekárnou Františka Šollara na rohu Koterovské a Barrandovy ulice. Na místo náhle dorazila četa vojáků 69. pěšího pluku s úkolem zabránit rabování. Vyhladovělí lidé však na ně začali házet kamení a vše, co měli po ruce. To velitele čety, poručíka Oskara Würfela, natolik rozzuřilo, že bez varování dal vojákům příkaz ke střelbě. Palba zasáhla 12 osob, přímo na místě zemřel dvanáctiletý školák Jaroslav Vališ, další čtyři chlapci ve věku 10 – 14 let zemřeli v nemocnici. Při střelbě byl zabit i osmnáctiletý mladík, který šel jen kolem po chodníku a akce se nijak nezúčastnil. Ukázalo se, že děti byly zastřeleny zezadu při útěku.

Šokovaní Plzeňané zahájili hned druhý den mohutné protesty a více než 30 tisíc lidí vstoupilo do stávky. Mnozí též přišli na místo tragédie a květinami uctili památku zabitých dětí. Jejich pohřeb byl pak mohutnou demonstrací proti nenáviděné rakousko-uherské monarchii.

user-avatar

Václav Pokorný

21. 06. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce