Dronte mauricijský se stal symbolem zastarávání a vymírání druhů.

Dronte mauricijský se stal symbolem zastarávání a vymírání druhů. | zdroj: wikipedia commons


Hlavní příčinou globálního vymírání druhů jsou podle vědců cizí vetřelci

TÉMATA: zvířata | rostliny | příroda | invazní druhy | vymírání druhů

user-avatar

Yvonne K.

17. 10. 2019 | 19:30

Druhy přicházejí a odcházejí, ale tempo, s jakým v poslední době ubývá biodiverzita, je něčím nebývalým. Za příčinu se nejčastěji uvádí globální oteplování, nadměrný lov či zemědělství, ale nyní se ukazuje, že tím hlavním pachatelem jsou cizí vetřelci pozemského původu.

Nedávná studie vůdců z Velké Británie, Francie a Kanady přispěla do horké debaty v ekologických kruzích o škodlivosti invazních druhů na životní prostředí. Tým použil Červený seznam IUCN (seznam ohrožených druhů), aby sestavil přehled druhů, které od roku 1500 buď vyhynuly, nebo by zmizely, pokud bychom jejich poslední zbylé zástupce nechovali v zajetí. To jim dalo celkem 153 rostlin a 782 zvířat k analýze a klasifikaci podle faktorů, jež přispěly k jejich zániku. Červený seznam  IUCN totiž obsahuje podrobný popis příčin zániku těchto druhů, kde pochopitelně figurují lidské aktivity jako nadměrný lov či zemědělská činnost.

Z výzkumu vyplývá, že invazní druhy mají přinejmenším částečně na svědomí vymření 33,4 procent zvířat a 25,5 procent rostlin. Až za nimi následuje lov, který vyhubil 18,8 procent živočišných druhů, a zemědělství, které přispělo k úbytku 23,5 % rostlin.

Pro srovnání – původní druhy rozšiřující se do nových teritorií se na vymírání zvířecích druhů podílely jen 2,7 procenty a v případě rostlin 4,6 procenty. Samy o sobě ale nebyly s to vyhladit jiné druhy, k tomu bylo zapotřebí mnoha dalších faktorů.

„Zatímco invaze cizích druhů často stačí k tomu, aby způsobila vyhynutí původních druhů, nenašli jsme žádné důkazy, že by původní druhy byly jedinou hybnou silou při vymírání jiných původních druhů,“ uvedl ekolog Tim Blackburn. 

Přemnožení králíci v Austrálii

Některé třídy zvířat na tom byly hůř než jiné. Tak například každý vyhynulý pavouk nebo stonožka, stejně jako dvě třetiny zaniklých ptáků doplatili na neblahý vliv invazních druhů. Tyto geograficky nepůvodní druhy se sice od nepaměti šířily po světě, ať už větrem nebo s mořským přílivem, ale až lidská kolonizace nastolila novou éru této migrace. 

Nejstarší zmínka o ekologické katastrofě vyvolané zavlečením invazního druhu pochází z roku 77 n. l., kdy starořímský dějepisec Plinius starší zaznamenal vyslání římských legionářů na Baleárské ostrovy, aby tam zastavili invazi králíků z pevniny. Vojáci měli králíky chytat a hubit.

Asi nejznámější živočišné invaze jsou spojeny s Austrálií či oceánskými ostrovy, kde se introdukovaní savci i jiní živočichové stali metlou pro ekosystém v obřím rozsahu. Pro ilustraci: kvůli přemnoženým králíkům zde byly posléze nasazeny kočky, které se ale místo toho začaly živit místními ptáky a drobnými vačnatci. Kočky a krysy tak například na ostrově Mauricius dokonaly vyhynutí dronteho mauricijského, protože mu žraly vejce. 

S invazí nepůvodních druhů se potýkají víceméně všechny země, které jsou nějakým způsobem zapojeny do časté výměny osob a zboží. Invazní druhy se šíří velmi často neúmyslně, jsou-li jedinci omylem či nedopatřením přepravováni v kontejnerech se zbožím, které putuje na velké vzdálenosti.

Do cizího prostředí byly v 19. století jako okrasné rostliny zavlečeny i četné druhy, které dnes působí značné ekonomické škody, jako třeba v českém prostředí nechvalně známý bolševník velkolepý, pocházející z oblasti centrální Asie. Ten ohrožuje nejen ekosystémy, ale i lidské zdraví. 

Bolševník velkolepý

Těchto pár příkladů vysvětluje, proč jsou druhy zavlečené člověkem horší než přírodní pohromy. Rostliny a zvířata, které lidé s sebou na nová místa přinášejí, nejsou totiž výsledkem nějaké náhody, ale určitého výběru, ať už záměrného, nebo přirozeného. Lidé si vybírají druhy pro jejich schopnost přežít a rychle se přizpůsobit nepřátelskému okolí a prospívat mimo svou komfortní zónu. Takové druhy jsou velmi plodné a lépe se o ně stará. Jenže ony pak agresivně vytlačují původní druhy. U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k tomu, že se daný druh začne šířit natolik nekontrolovaně, že rozvrací celá společenstva či ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů.

O těchto rizicích se v posledních desetiletích sice hodně mluví, přesto lidé dál zavlékají zvířata i rostliny do nových prostředí. Vědci si proto uvědomují, že problému bude potřeba věnovat větší pozornost. 

 

user-avatar

Yvonne K.

17. 10. 2019 | 19:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu