První objev plesiosaura na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu | zdroj: The Siberian Times


Hledal na ostrově houby, našel 200 milionů let starého veleještěra

TÉMATA: objevy | archeologie | pravěk | příšery | ještěři

Houbařská vášeň přihrála ruskému vědci Andreji Tjurjakovovi do cesty unikátní úlovek. Nebyly to však houby, co si z pobytu na Wrangelově ostrově odnesl, ale část kostry druhohorního mořského veleještěra.

user-avatar

Ivanhoe

29. 12. 2014 | 08:25

Zrovna se procházel podél pobřeží Wrangelova ostrova s očima jako obvykle připíchlýma k zemi, jak je zvyklý, když hledá houby, a najednou si povšiml čehosi, co mělo velmi zvláštní tvar.

Hrdý nálezce, ruský vědec Andrej Tjurjakov

„Já jsem skutečně nadšený houbař. Stačí, abych se vzdálil jen 10 metrů od svého domu, a hned se dívám dolů na zem, a tak tomu bylo i tento den,“ sdělil Tjurjakov pro noviny The Siberian Times. „Byli jsme zrovna na zpáteční cestě do tábora, když jsem uviděl tenhle kámen. Byl velký a já se rozhodl se zastavit a zblízka si ho prohlídnout,“ řekl. Zrovna tou dobou pobýval spolu s dalšími čtyřmi vědci na Wrangelově ostrově a účastnil se náročné expedice, jejímž úkolem bylo sledovat populaci polárních medvědů. O kámen „zakopl“ až poslední den své mise.

Zkamenělé fosílie plesiosaura

Jeho kolegové byli přesvědčeni, že jde jen o kámen, který tak podivně za dlouhá léta zformovaly moře a vítr. Intuice však Tjurjakovovi napověděla, že by mohlo jít o něco víc, a tak si záhadnou věc odvezl s sebou do Petrohradu a nechal ji prozkoumat odborníky z tamního zoologického muzea.

Tohle člověk objeví, když hledá houby.

Už předběžné testy potvrdily, že nejde o kámen, ale o dvě zkamenělé obratle plesiosaura, jednoho z vůbec největších druhohorních mořských plazů na světě. Ti patřili mezi nejobávanější tvory, kteří před 200 miliony let brázdily vlny oceánů. Běžní plesiosauři měli poměrně široká hydrodynamicky tvarovaná těla, krátkou ocasní část těla, dva páry dlouhých a silných ploutví, delší nebo i velmi dlouhý krk a malou hlavu se zuby velkými jak okurky. Některé tyto druhy dosahovaly délky až přes 15 metrů, u rodu Mauisaurus dokonce 20 metrů.

Plesiosaurové byli v období jury vrcholovými predátory, kteří se živili mnoha jinými mořskými plazy.

„Je to první objev fosilních pozůstatků na Wrangelově ostrově, takže jsem hrdý,“ prohlásil nálezce a pyšně dodal: „Nikdo tam zatím nenašel nic podobného. Je to super, a já jsem první.“

Mapa s vyznačením místa nálezu

Fosílie ještě projde v Petrohradě dalšími testy a na příští rok je také naplánováno několik paleontologických expedic do Arktidy, které by měly pátrat po dalších zkamenělinách.

V druhohorách se často na moři odehrávaly strašidelné a krvavé souboje mezi veleještěry. Zde mezi plesiosaurem a ichtyosaurem.

Podobně významný úlovek se před časem poštěstil také českým paleontologům, když v Antarktidě objevili část kostry plesiosaura, staré zhruba zhruba 75 milionů let. I na samotném území Čech se v minulosti našlo několik fosílií plesiosaurů (poprvé již roku 1855). Nejznámější objev takzvaného pliosaurida, jenž neměl tak dlouhý krk, ale zato o mnoho větší hlavu, pocházel od Bílé Hory v Praze. 


 Wrangelův ostrov patří k Ruské federaci jako součást Čukotského autonomního okruhu. Je přísně chráněnou přírodní rezervací, zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Tady ještě před čtyřmi tisíci lety žila vůbec poslední nepočetná skupina mamutů, než nadobro vyhynula.

Wrangelův ostrov

 

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Ivanhoe

29. 12. 2014 | 08:25