Nápisy na ostrakách potvrzují, co se píše v Bibli.

Nápisy na ostrakách potvrzují, co se píše v Bibli. | zdroj: wikipedia commons


Hliněné střepy nalezené v Izraeli potvrzují, co se píše v Bibli

TÉMATA: archeologie | izrael | bible | Jeremiáš | starý zákon | starověk

user-avatar

Irena Gruberová

9. 06. 2015 | 09:30

Tým vědců z univerzity v Tel Avivu nachází paralely mezi Biblí a nápisy na starověkých hliněných střepech nalezených při archeologických vykopávkách v Izraeli.

Za posledních 100 let archeologové objevili na území Svaté země velké množství úlomků hliněných nádob, kterým se říká ostraka. Ty se na mnoha místech Středního východu používaly ve starověku jako levný psací materiál, na který se obvykle psalo inkoustem.

Mimořádně zajímavé jsou tři sbírky ostrak, které se datují do 7. a 8. století před Kristem a pocházejí ze starověkých izraelských měst Samaří, Aradu a Lachiše. Nápisy na těchto střepech, z nichž některé jsou zaznamenány paleohebrejským písmem, potvrzují různé detaily historických informací, které jsou uvedeny v Bibli. Jde například o hebrejská jména, názvy rodů, zeměpisná označení a údaje, jež souvisejí s tehdejší náboženskou a politickou situací. Tak například na jednom střepů z Aradu je zmínka o ‚Korachových synech‘, o nichž se mluví ve 2. a 4. knize Mojžíšově. Na dalších zase figurují jména kněžských rodin Pašchura a Meremota, které rovněž známe ze Starého zákona.

Řada ostrak také obsahuje boží osobní jméno. Je tvořeno čtyřmi hebrejskými písmeny יהוה (JHVH), která jsou často označována jako tetragrammaton a představují jedinečné vlastní jméno Všemohoucího Boha. Jak ostatně mnohé nálezy ukázaly, v biblických dobách se boží jméno běžně používalo v každodenním životě, v pozdravech a při vyjádření požehnání.

Ostraky z Lachiše 

Ke knize starozákonního proroka Jeremjáše (Jeremiášův pláč) odkazuje 2 500 let stará ostraka z města Lakiše, který býval ve starověku druhým největším městem hned po Jeruzalémě. V roce 1930 tu archeologové vykopali hromadu ostrak, z nichž nejméně dvanáct jsou dopisy, které vrhají světlo na politickou situaci a všeobecné vzrušení, jež v judském království panovalo v době, kdy se chystal neodvratný útok babylónského krále Nebukadnecara.

Tím nejdůležitějším nálezem je korespondence mezi jedním nižším důstojníkem a Jaošem, pravděpodobně vojenským velitelem v Lakiši. Shoduje se totiž s tím, co ve své elegii píše prorok Jeremjáš, jenž působil v období před a po zničení prvního jeruzalémského Chrámu. Popisuje dobu, kdy „vojenské síly babylónského krále bojovaly proti Jeruzalému a proti všem judským městům, která zůstala, proti Lakiši a proti Azece; vždyť z judských měst zůstala právě ta opevněná města“. O tomtéž se zmiňuje také pisatel dopisu, když píše: „Vyhlížíme [ohňové] signály z Lakiše . . ., neboť nevidíme Azequ.“ Podle názoru mnoha vědců je patrné, že Azeku už Babylóňané dobyli a že potom byl na řadě Lakiš. V tomto textu je uvedena zajímavá podrobnost, totiž zmínka o ‚ohňových signálech‘. Na tento způsob komunikace poukazuje také Kniha Jeremjáš 

Ruiny starověkého města Lachiše

Další dopis z Lakiše zas odpovídá tomu, co Jeremjáš a Ezekiel říkají o snaze judského krále získat ve vzpouře proti Babylónu podporu Egypta. V tomto lakišském dopise je uvedeno: „Tvůj sluha dostal tuto informaci: Velitel vojsk Konjahu, syn Elnatana, se odebral na jih, aby vstoupil do Egypta.“ Znalci obvykle vysvětlují tento čin jako snahu získat od Egypta vojenskou pomoc. 

Ostraky z Lakiše také uvádějí několik jmen, která najdeme v knize Jeremjáš. Jsou to jména Nerijáš, Jaazanjáš, Gemarjáš, Elnatan a Hošajáš. Nelze sice s jistotou tvrdit, že se tato jména vztahují na tytéž osoby, ale vzhledem k tomu, že Jeremjáš tehdy žil, je shoda jmen opravdu pozoruhodná. 

Brána do starobylého města Aradu v Negebské poušti. V citadele se našlo přes 100 ostrak popsaných nápisy v hebrejštině.

Texty ostrak začali vědci zkoumat teprve před šesti let, poté co fyzik Eli Piasetsky a archeolog Israel Finkelstein zkonstruovali unikátní kameru, která umožňuje pořizovat snímky ve vysokém rozlišení. S její pomocí k úžasu svých spolupracovníků odhalili, že ostraky obsahují nápisy, které předtím nebyly viditelné pouhým okem. Došli k tomu čirou náhodou, když omylem vyfotografovali opačnou stranu jedné ostraky, která – jak se ukázalo – nebyla prázdná. Na fotografii náhle vystoupily čtyři jasné řádky psaného textu.

Některá izraelská média v Izraeli s oblibou poukazují na to, že zmíněná fakta neradi slyší nejen ateisté, ale hlavně Palestinci, kteří odmítají jakékoli důkazy o prehistorických vazbách Židů na Svatou zemi. Nicméně starověké hmotné prameny i moderní technologie dávají Izraelcům za pravdu a de facto podporují jejich územní nároky. Tým izraelských archeologů, matematiků a fyziků proto hodlá ve výzkumu střepů dál pokračovat a výsledky svých analýz průběžně zveřejňovat v odborném tisku.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

9. 06. 2015 | 09:30