V roce 1987 byla hora Nemrut zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.

V roce 1987 byla hora Nemrut zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. | zdroj: wikipedia commons


Hora Nemrut, kde trůní bohové a otevírá se nebeská brána

TÉMATA: turecko | hory | pohoří | archeologie | starověk | turecko | arménie | mohyla | sochy | megality | astronomie

user-avatar

Yvonne K.

6. 10. 2019 | 09:00

Hora Nemrut je jedním z nejvíce fascinujících míst v Turecku. Na jejím vrcholu 2 206 metrů nad mořem byla ve starověku vybudována tajemná pohřební mohyla krále Antiocha I. z Commagene, obklopená gigantickými sochami bohů.

Nemrut je 2 134 metrů vysoká hora v jihovýchodním Turecku, pozoruhodná svým uměle navršeným vrcholem, kolem nějž je roztroušeno množství velkých soch. Je to jedna z nejvyšších hor ve východní části pohoří Taurus

O existenci monumentu se svět poprvé dozvěděl až v roce 1881, kdy jej náhodně objevil německý inženýr Karl Sester. Půl století si však památka na hoře Nemrut musela počkat na systematický archeologický průzkum. Ten odkryl pozoruhodné zajímavosti. Například to, že jde o mohylu, která vznikla navršením drceného kamene vytěženého v údolí. Tyčí se do výšky 50 metrů, má průměr 145 metrů a na východní, západní i severní straně je obklopena terasami. 

Mohylu nechal postavit arménský král Antiochus I. Theos z Kommagene, jenž vládl v letech 70 až 38 před Kristem. Polohu důmyslně zvolil tak, aby byla vidět ze všech částí jeho tehdejšího království. 

Mohyla měla být nejen trvalou připomínkou panovníka, ale i poctou bohům. Proto ji na východní a západní straně lemovaly obří sochy o výšce osmi až devíti metrů, které představovaly řecká, arménská a íránská božstva, zosobňující nově ustanovený náboženský kult. Mezi Diem a Héraklem stál samotný Antiochos I., který se tak pasoval na roveň bohů. Tento pantheon bohů z obou stran strážily plastiky orla a lva. Přesto je neuchránily před zkázou. Sochám upadly hlavy, které jsou dnes rozesety různě po okolí. Těžké rány jim zasadil zub času a četná zemětřesení, ale také je záměrně poničili na protest proti “nepravým bohům” raní křesťané a muslimové.  

Archeologové našli důkazy o tom, že sochy bohů vytesané z vápence byly dříve usazeny na trůnech, které nesly jejich jména. Na zadní straně těchto gigantických božských trůnů nechal Antiochos vyrýt nápis obsahující informace o vybudování mohyly a ustavení nového náboženského kultu. Mimo jiné v něm stojí, že mauzoleum bylo postaveno v době, kdy se král již těšil “mnoha letům života”. Obsahuje nařízení k uctívání nového kultu v celém království a instrukce o tom, jak by měly probíhat oslavy na počest bohů i samotného krále. Za významné dny byly určeny narozeniny a korunovace krále.

Na východní terase se dochoval kamenný oltář, někdy označovaný jako stupňovitá pyramida, který svědčí o tom, že se na hoře Nemrut  konaly významné náboženské rituály.

Sochám upadly hlavy.

Hvězdné konstelace

Kromě soch byly v místě nalezny také fragmenty vápencových desek s reliéfy postav znázorňujících krále, jak si potřásá rukou s bohy, a jeho řecké, perské i arménské předky, mezi nimiž nechyběl perský velkokrál Dareios I. či Alexandr Makedonský. Jedna z desek dostala pojmenování Lví horoskop, neboť je na ní silueta lva obkroužená hvězdami a planetami. Jejich konstelace umožňuje určit dobu vzniku mohyly na hoře Nemrut. Sochy na východní terase jsou obráceny přesně ve směru, kdy 23. července vychází slunce, tedy v den, kdy Antiochus usedl na trůn. Sochy na západní terase jsou zase přesně nasměrovány k západu slunce v den narozenin Antiocha, slavených 23. prosince (o zimním slunovratu). Obě tyto události se slavily roku 49 před Kristem. Na základě těchto informací vědci usuzují, že právě rok 49 př. n.l. je oním časovým bodem, kdy se započalo se stavbou monumentu. Tou dobou bylo králi něco přes 40 let a byl na vrcholu moci. Ani do jeho smrti o třináct let později však stavba nebyla dokončena. 

Západní terasa

Tajemství skrytá v mohyle

Archeologové se domnívají, že v mohyle se nachází hrob krále Antiocha. Nahrávají tomu i četné pověsti o pokladech ukrytých na vrcholku hory. Nic z toho však nepotvrdily dosavadní, více než půl století trvající vykopávky. Ani použití dynamitu, jež vedlo k poklesu mohyly o pět metrů, neodhalilo nic významného.

Mnozí současní archeologové se proto přiklánějí k teorii, že královská hrobka se spíš než uvnitř mohyly skrývá někde pod ní, nebo dokonce na jiném místě v blízkém okolí. Mohlo jít o záměrnou lest, která měla odklonit pozornost případných vykradačů hrobek či zlých démonů od skutečného pohřebního místa.

Nebeská brána

Podařilo se však najít šachtu, která podle odborníků indikuje, že stavitelé tohoto místa měli poměrně rozvinuté znalosti astronomie. Šachta se zařezává do strany hory pod horizontálním úhlem 35° a je asi 150 metrů hluboká. Počítačové modely ukázaly, že dva dny v roce osvětlují paprsky slunce úplné dno šachty, jednou když je v souladu se souhvězdím Lva a podruhé se souhvězdím Orionu. 

Zajímavá je ostatně i poloha tohoto místa, leží totiž v bodě, kde z pohledu ze země Slunce přechází přes rovinu Mléčné dráhy. Možná proto bylo toto místo ve starověku známé jako Nebeská brána.



user-avatar

Yvonne K.

6. 10. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu