Hotel s výhledem na vodopád El Salto de Tequendama | zdroj: YouTube


Hotel u vodopádu zažil mnohé: sebevraždy, bitky v baru i strašidelné duchy. Málem jej pohltila příroda

TÉMATA: místa duchů | kolumbie | přírodní krásy

user-avatar

Tyrion

8. 08. 2015 | 13:00

Kdysi to býval vyhlášený hotel pro bohatou klientelu. Stál přímo proti vodopádu a poskytoval tak hostům dechberoucí výhled. Po čase však získal špatnou reputaci a klienti sem přestali jezdit. Hotel zůstal opuštěn, chátral a obrůstal vegetací. Svůj podíl na tom nesly paranormální jevy i negativní dopady lidské činnosti. Říká se také, že místo kdysi prokleli domorodí Indiáni.

V roce 1923 si tu postavil rezidenční vilu zámožný architekt Carlos Arturo Tapias. Lepší místo si snad nemohl vybrat. Na okraji srázu, s úchvatným výhledem na vodopád Tequendama a pouhých 30 kilometrů od hlavního města Kolumbie Bogotá. Pořádal zde večírky pro vybranou společenskou smetánku, která si toto místo velmi oblíbila. A protože sem mířilo čím dál více návštěvníků z okolí, nechal majitel v roce 1928 budovu rozšířit a přebudovat ji na hotel Del Santo v očekávání tučných zisků z turistického ruchu.

Hotel byl k vodopádu natočen tak, aby jej bylo možno vidět z každého hotelového pokoje.

Podnik skutečně prosperoval, že se dokonce v 50. letech uvažovalo postavit tu 18patrový hotel. Z toho však nakonec sešlo a hostů v hotelu naopak kvapem ubývalo. Počátkem 90. let pak objekt zůstal úplně prázdný, neudržovaný, až se do něj začala zakusovat okolní příroda.

Jedním z důvodů, proč ubylo návštěvníků, byla řeka Bogotá, silně znečištěná odpadními vodami. Ohavný zápach, který z řeky stoupal, zamořil celé okolí a kazil vizuální dojem z vodopádu.

V hotelu se zastavovala hlavně bohatá klientela.

Hotel však odpuzoval také temnou historií sebevražd, ke kterým zde docházelo. Lidé se tu vrhali ze skály do rokle, někteří skákali přímo z hotelových balkonů. Hotel se tak proměnil v místo posledního sbohem. Tradici sebevražd zde prý už v 16. století založili kolumbijští indiáni Muiskové, kteří raději skočili do vodopádu, než by se nechali zajmout a zotročit španělskými dobyvateli. Pověsti vyprávějí, že se během pádu proměnili v orly a odletěli za svobodou. Tento příběh pak údajně inspiroval mnohá zlomená srdce, že ukončili svůj život skokem do propasti.

V budově byly několikrát zaznamenány paranormální jevy – zvláště postavy duchů.

O hotelu se také začaly šířit zvěsti, že v něm straší. Poté, co zůstal opuštěn, působil skutečně strašidelně, takže se množily úvahy, že by bylo lepší jej opravit a otevřít pro veřejnost, aby se místo zbavilo duchů, kteří se v jeho prázdných místnostech zabydleli a jejichž siluety se některým lidem podařilo vyfotit. Podle správce budovy se má za to, že jde o duše těch, kteří v hotelu nalezli smrt. Nejde však jen o sebevrahy, občas se v baru popilo víc, než bylo zdrávo, a pak se strhla bitka, která skončila na balkóně a při níž někdo přišel o víc než jen o vylomené zuby.

Pravidelně se tu pořádají výstavy.

Nakonec se našlo řešení, jak opuštěný objekt využít. Své síly spojily Nadace ekologického hospodaření a Institut přírodních věd na Národní kolumbijské univerzitě, budovu zrekonstruovali a přeměnili v Muzeum biodiverzity a kultury. V srpnu roku 2013 bylo otevřeno pro veřejnost přízemí s velkou halou, kde se každoročně pořádají výstavy. Doufejme, že inspirují návštěvníky k tomu, aby pomáhali udržet mnohotvárný život na Zemi a očišťovali ji od chemikálií a jiných kontaminantů.

 

user-avatar

Tyrion

8. 08. 2015 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce