Jedna z tajných chodeb vedla i do kobky, kde byl údajně držen v zajetí valašský princ Vlad III., přezdívaný Drákula.

Jedna z tajných chodeb vedla i do kobky, kde byl údajně držen v zajetí valašský princ Vlad III., přezdívaný Drákula. | zdroj: www.hurriyetdailynews.com


Hrad, odkud vzešla krutost Drákuly: archeologové tam odkrývají tajné chodby

TÉMATA: archeologie | objevy | středověké hrady | turecko | Drácula | Vlad III. | Tokat

user-avatar

Yvonne K.

2. 06. 2015 | 09:30

Na Drákulově hradu v Turecku právě otevřeli jednu z tajných chodeb, která by měla vést do římských lázní. Jde o další krok v rámci projektu, jehož cílem je kompletní obnova a zpřístupnění kdysi slavného tureckého hradu veřejnosti.

Na turecké město Tokat shlíží ze strmého kopce ruiny starobylé otomanské citadely Dazimon, jíž se však neoficiálně přezdívá Drákulův hrad. To proto, že tu byl údajně v dětství vězněn nechvalně proslulý valašský kníže Vlad III., zvaný též Dracula.

Seldžučtí Turci Tokat dobyli na konci 12. století a v roce 1392 jej začlenili do Otomanské říše. Citadela Turkům sloužila k obraně a také jako vězení pro prominentní nepřátele. Do jedné z kobek v roce 1442 údajně uvrhli také valašského prince Vlada III. i s jeho bratrem Radu. Oba bratři byli v té době ještě dětmi a Turkové je zajali jako rukojmí, aby si zajistili loajalitu jejich otce Vlada II. Po jeho smrti je pak z vězení propustili. 

Otomanská citadela na strmé skále nad městem Tokatem

Není přesně známo, jak dlouho chlapci pobývali v zajetí, odhaduje se, že mezi roky 1462 až 1474. Turecké zajetí prince Vlada na celý život hluboce poznamenalo. Naučil se tureckému jazyku i tureckým zvykům, ale zároveň si vypěstoval vůči Turkům obrovskou nenávist, která pak později vyústila v brutalitu, s jakou vůči svým nepřátelům postupoval. Po jedné z bitev s Turky v roce 1462 nabodl zaživa na kůl 20 tisíc lidí. Obětem nechal zatlouct kůl konečníkem do těla tak, aby se špice kůlu vynořila za krkem a nepoškodila důležité orgány. Spásná smrt často přišla až po dlouhých dvou dnech. Odstrašující efekt této akce byl ohromný. Turci raději obrátili své koně a ustoupil ke Konstantinopoli. Valašský kníže si zato pak vysloužil přezdívku Napichovač a v roce 1897 se stal spisovateli Bramu Stokerovi inspirací pro postavu upíra Drákuly v jeho stejnojmenném gotickém románu.

Valašský kníže Vlad III. nechvalně proslul svojí krutostí, s níž se vypořádával se svými protivníky.

„Vlada pro jeho krutost odsuzovali už za jeho života,“ uvedl spisovatel J. Gordon Melton ve své Knize upírů. Odhaduje se, že během šestileté vlády měl na svědomí 40 tisíc lidských životů. „Zdokonalil metody mučení a usmrcení do takové míry, že to šokovalo jeho současníky,“ napsal Melton. Zajatce nechal zaživa stáhnout z kůže, zatloukal jim do hlavy hřebíky, vydloubával jim oči, vařil jejich pohlavní orgány. Traduje se historka o tom, jaký konec přichystal pro chudáky. Všechny chudé sezval do stodoly na velkou hostinu, pak nechal zatlouct vrata a stavení zapálit. Tímto bizarním činem prý snižoval chudobu v zemi.

Kořeny této krutosti, cynismu i touhy po pomstě tkví možná v jedné ze dvou kobek, které loni na podzim odkryli pod citadelou turečtí archeologové. „Je těžké odhadnout, ve které z těchto místností byl Dracula vězněn, ale bylo to někde tady,“ prohlásil archeolog İbrahim Çetin.

Pod hradem se nachází bludiště tajných chodeb.

Kromě kobek byly během restauračních prací na hradě nalezeny také skladovací prostory a místnosti na přípravu jídla, vojenský přístřešek a labyrint tajných chodeb. „Hrad je kompletně obklopen tajnými tunely, je to tu velmi mystické,“ poznamenal İbrahim Çetin. Domnívá se, že tunely vedou k vězeňským kobkám a dříve sloužily k zajištění základních potřeb vězňů. V průběhu historie se však zřítily v důsledku přírodních katastrof. Nyní je archeologové čistí a zprůchodňují. Nedávno zahájili práce na zpřístupnění takzvané Gazelí chodby, o níž řada historických pramenů tvrdí, že vedou do římských veřejných lázní Pervane v Çanakçı. Údajně tudy chodily do lázní dcery pontských králů. Turci nyní do této chodby zavedli koleje a vyvážejí po nich vytěžené kameny a suť.

„Toto místo je budoucností Tokatu,“ nechal se slyšet guvernér provincie Tokat Cevdet Can. Turkové totiž chtějí hradu vrátit jeho někdejší slávu a celý jej otevřít veřejnosti. Doufají, že kromě turistů sem přitáhnou i filmaře.

 

user-avatar

Yvonne K.

2. 06. 2015 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce