Andula Sedláčková (1887–1967) byla první česká filmová hvězda, držitelka státní ceny z roku 1927 a zasloužilá umělkyně z roku 1967.

Andula Sedláčková (1887–1967) byla první česká filmová hvězda, držitelka státní ceny z roku 1927 a zasloužilá umělkyně z roku 1967. | zdroj: wikipedia commons


Hvězda jménem Andula Sedláčková: kdysi slavná herečka se nesklonila před nacisty. Zatočili s ní však komunisté

user-avatar

Blondie

20. 01. 2015 | 08:00

Osmdesát let o ní nevyšla jediná kniha a téměř všechny filmy, které natočila, se záhadně ztratily. Přitom byla první českou filmovou hvězdou. O její slávu ji však připravily totalitní režimy.

Dnes už venkovsky znějící jméno Andula Sedláková jen málokomu něco řekne, ale před sto lety bylo pojmem! Patřilo nesmírně slavné a obdivované herečce, které byla ve své době v pravém slova smyslu celebritou. Ženy ji napodobovaly, muži o ní tajně snili. Byla erotickým ideálem, módní ikonou a vzorem elegance. Svým šarmem a sex-appealem pobláznila i takové herce jako Zdeňka Štěpánka nebo Huga Haase. Do divadla se chodilo hlavně kvůli ní. Vědoma si své slávy si sama určovala, které role a jak je bude hrát, bez ohledu na představy režiséra. Když v roce 1919 ředitel Národního divadla obsadil do role Roxany ve hře Cyrano z Bergeracu místo ní mladou Evu Vrchlickou (dceru básníka Jaroslava Vrchlického), dala Sedláčková okamžitou výpověď. O pár měsíců později už sklízí ovace na scéně Vinohradského divadla

„Žena velkého sex–appealu, okouzlující pikantním pařížským půvabem, uměním odstíněné a psychologicky bohaté konverzační hry, kultivovaností projevu, jemným humorem i honosnými, vkusnými a stále novými toaletami,“ napsal o ní například teatrolog František Černý

Anna Sedláčková byla sexuálním idolem své doby.

Andula Sedláčková chtěla být ve všem první. Jako první žena si pořídila auto a nosila krátké mikádo. Byla také průkopnicí českého filmu. Se svým manželem Maxem Urbanem založila v roce 1912 jednu z prvních filmových společností u nás. Pojmenovali ji ASUM podle iniciál svých jmen a natočili celkem 18 krátkometrážních hraných filmů. Urban je režíroval, Sedláčková skoro ve všech hrála a také se podílela na scénářích. Bohužel se do dnešní doby dochoval pouze jeden – první české drama Konec milování (1913). 

Když americký Paramount na konci 20. let začal experimentovat se zvukovým filmem, obsadil Sedláčkovou do hlavní role české verze prvního zvukového filmu s názvem Tajemství lékařovo (1930), který se natáčel v Paříži. I tento snímek, který byl posledním vystoupením Sedláčkové před kamerou, se záhadně ztratil. Také se nedochovaly prakticky žádné zvukové nahrávky z divadelních představení, což je obrovská škoda, neboť k nejsilnějším hereckým stránkám Sedláčkové patřil její sametový hlas a kultivovaná výslovnost.

Anna Sedláčková ve filmu Tajemství lékařovo (1930), který byl natáčen v pařížských ateliérech pro americkou společnost Paramount v české verzi.

V průběhu 30. let sláva stárnoucí Anduly Sedláčkové postupně slábla, a když o ni přední divadelní scény již nejevily zájem, založila si vlastní Divadlo Anny Sedláčkové (DAS) na místě dnešního pražského Mozartea. Tou dobou již Čechy a Moravu okupovalo nacistické Německo. Sedláčková si však z Němců nic nedělala a klidně dál uváděla vlastenecky zaměřené hry, jako například Věc Makropulos od  nacisty proklínaného Karla Čapka. Jako jediná umělkyně se také neúčastnila manifestace odsuzující atentát na Reinharda Heydricha, nehajlovala a nepřísahala věrnost Třetí říši. Nacisté jí sice na půl roku zavřeli divadlo, ale pak jí zase dovolili hrát. K definitivnímu uzavření divadla došlo až v roce 1944.

Po válce Sedláčkovou za její vzpurné gesto nikdo neoslavoval ani nechválil, naopak jí to mnozí měli za zlé, neboť je zahanbila tím, jak dokázala, že člověk nemusí za každou cenu ohýbat hřbet. Nesklonila se pak ani před komunisty, jenže ti s ní zatočili víc jak nacisté! Nejenže její divadlo zavřeli po roce 1948 jako jedno z prvních, ale ještě se jí pomstili tím nejzákeřnějším možným způsobem – skrze její milovanou dceru Marcellu (1926–1969). Ta byla mimo jiné nevlastní sestrou herečky Nataši Gollové. Narodila se totiž z nemanželského poměru Anny Sedláčkové s politikem Františkem Xaverem Hodáčem, jenž byl také otcem Gollové. 

Dcera Anduly Sedláčkové Marcella (vpravo)

V politicky napjaté době po Únoru 1948 se Anna Sedláčkova uchýlila s dcerou Marcellou do Kynžvartu, kde měla chatu. V noci z 1. na 2. září 1949 je probudilo hlasité bušení na dveře. Příslušníci Státní bezpečnosti nejprve zatkli a uvěznili devatenáctiletou Marcellu. Zatímco u stárnoucí Anny Sedláčkové se spokojili s několika výslechy a psychickým terorem, její dceru obvinili z údajné účasti na organizovaném protistátním spiknutí a z velezrady. Ve vykonstruovaném soudním procesu byla dívka odsouzena k 12 letům vězení! Andula Sedláčková to tehdy velmi těžce nesla.

Naštěstí její dceru už po třech letech propustili na základě amnestie prezidenta Antonína Zápotockého a díky přímluvě herců z Národního divadla. Marcella šla po svém propuštění osobně na Hrad Zapotockému poděkovat a ze setkání s ním si na památku odnesla jako dárek malé rádio. Nicméně režim jí nadále znemožňoval kráčet ve šlépějích své kdysi slavné matky, po níž zdědila krásnou tvář, štíhlou postavu, eleganci i aristokratické vystupování. Tedy přesně to, co se nehodilo do tehdejší budovatelské doby. Marcella Sedláčková tak jen krátce hrála v oblastních divadlech a v 60. letech se musela dokonce živit jako metařka u podniku Sady, lesy a zahradnictví a ve smíchovském květinářství. Žila v naprosté chudobě.

Jisté satisfakce se Andula Sedláčkové dočkala až s „politickým oteplením“ v roce 1967, kdy jí byl u příležitosti 80. narozenin udělen titul zasloužilé umělkyně. Moc dlouho si jej však herečka neužila. O necelý měsíc později, 30. října 1967, ji při procházce se psem srazil nedaleko Tylova divadla přijíždějící motocyklista. Andula Sedláčková tehdy utrpěla zlomeninu pánve, těžký otřes mozku a další vážná zranění, jimž po 25 dnech úporných bolestí nakonec v nemocnici podlehla.

Marcella Hodáčová doplatila na to, že byla dcerou slavné, ale vzpurné herečky.

Její dcera Marcella ji o moc dlouho nepřežila, zemřela už dva roky po matčině smrti! Nejprve v roce 1968 emigrovala se svým přítelem a hercem Soběslavem Sejkem do Švýcarska, ale oba se do Československa nakonec vrátili. Marcella Sedláčková si pak 12. dubna 1969 vzala život. K sebevraždě ji zřejmě dohnaly četné zdravotní potíže a narušená psychika, způsobené neradostným životním údělem.

Až v roce 2008, tedy po dlouhých 80 letech od vydání poslední monografie věnované Andule Sedláčkové, vzkřísil jméno zapomenuté české hvězdy spisovatel Josef Brož, když o ní napsal knihu Aféry Anduly Sedláčkové. Přišlo mu líto, že si stále jen připomínáme prvorepublikové divy, které se za protektorátu kompromitovaly, zatímco ta, která nehajlovala, jako by nikdy ani nežila. Její příběh je nesmírně fascinující křivkou strmého vzletu i pádu a tím, jak se v něm zrcadlí pohnuté české dějiny.

témata

user-avatar

Blondie

20. 01. 2015 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce