V průběhu 19. století byl šrapnel několikrát zdokonalen a na začátku 1. světové války představoval nejběžnější dělostřeleckou munici. Ve výzbroji armád se udržel od začátku 19. století až do konce první světové války.

V průběhu 19. století byl šrapnel několikrát zdokonalen a na začátku 1. světové války představoval nejběžnější dělostřeleckou munici. Ve výzbroji armád se udržel od začátku 19. století až do konce první světové války. | zdroj: rarehistoricalphotos.com


Německý voják skáče do zákopu, aby se kryl před výbuchem granátu

TÉMATA: fotografie | první světová válka

user-avatar

Tomáš Chalupa

6. 12. 2016 | 12:00

Kdesi na západní frontě v roce 1917. Roztřesený fotoaparát zachytil rozmazaně moment jako z akčního filmu, kdy německý voják skáče do zákopu ve chvíli, kdy za ním exploduje dělostřelecký granát.

Ve skutečnosti existuje podobných fotek více a téměř všechny jsou bohužel zinscenované. Zachytit takovýto moment reálně ve válce je prakticky nemožné. Tento snímek ovšem do této kategorie nepatří. Není totiž možné takto fotku zinscenovat, aniž by se při tom zranil nebo zahynul onen voják. Photoshop tehdy neexistoval, takže tato fotka je považována za autentickou. 

Vybuchující šrapnely patřily neodmyslitelně k válečné vřavě. Slovo šrapnel pochází z angličtiny. Bylo to jméno britského generála dělostřelectva Henryho Shrapnela. Ten se zabýval vývojem nové dělostřelecké munice, prováděl četné experimenty, až se mu nakonec skutečně podařilo vynalézt vysoce účinný dělostřelecký granát.

Šrapnelové střely byly mimořádně účinné proti pěchotě, která za první světové války útočila ve velkých počtech. Výbuch jednoho granátu uprostřed zákopu nebo při útoku mohl napáchat hrozivé škody. Kupodivu se z počátku války projevily jako účinné i při prosekávání ostnatého drátu v zemi nikoho či před nepřátelskými postaveními. Ovšem po čase byly ostnaté dráty na obou stranách fronty zesíleny a tento způsob jejich likvidace přestal fungovat.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

6. 12. 2016 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce