Les pod vedením žen vzkvétá. Do dříve zničených oblastí se navrátili ptáci a zvěř.

Les pod vedením žen vzkvétá. Do dříve zničených oblastí se navrátili ptáci a zvěř. | zdroj: odditycentral.com


Indický les už přes 20 let stráží skupinka žen. Brání ho před dřevorubci a pašeráky

TÉMATA: příroda | ekologie | lesy | indie

user-avatar

Simona Knotková

23. 10. 2019 | 08:08

Les je před lety ochránil před ničivými následky přírodní katastrofy. Skupina dobrovolnic mu to už dvě desetiletí vrací zpět.

V roce 1999 zasáhla indický stát Urísa tropická cyklóna. Množství lidí ztratilo svá obydlí, přišlo o veškerou úrodu a několik dní bylo bez jídla a oblečení. Postižena byla také vesnice Gundalba sídlící v deltě řeky Mahánadí.

"Uvědomili jsme si tenkrát, že jsme naživu jenom díky části lesa, která živelnou pohromu ustála a ochránila nás. Učinili jsme slib, že na oplátku budeme les chránit a obnovíme jeho biodiversitu," vypráví dvaapadesátiletá Charulata Biswal.

Protože muži měli plné ruce práce s opravováním zničených domů a výstavbou nových, tohoto úkolu se zhostily ženy. Vytvořily početnou skupinu dobrovolnic, které začaly chodit na pravidelné pochůzky do lesa a stromy chránily před dřevorubci a pašeráky dřeva. Své misi jsou natolik oddané, že ji letos vykonávají už dvacátým rokem. Ženský výbor pro ochranu lesa, který vznikl v roce 2001, dohlíží také na sbírání dřeva na otop a ostatní vesničany poučuje, jak jsou pro ně lesy důležité. Z každé rodiny je ve výboru zastoupena jedna žena.

"Chodíme ve skupince po deseti. Nosíme s sebou klacky, kterými tlučeme do kmenů, a pískáme. Kdokoliv nás slyší, uteče," popisuje Biswal. Hlídky probíhají nejméně dvakrát za den, jednou ráno po dokončení domácích prací, podruhé odpoledne. Ženy už několik lidí páchajících trestnou činnost dopadly a přivedly je před spravedlnost. V moderní době jim činnost usnadňují mobily, díky kterým se v případě potíží snadno kontaktují. Podle Biswal ale strážení lesa neberou za nebezpečnou disciplínu.

"Proč bychom se měly bát? Les je pouze rozšířením našich domovů. Nevlastníme na něj sice žádná práva, ale cítíme, že ho musíme bránit. Stromy jsou jako naše děti. Copak by vás neranilo, kdybyste viděli, že vaše dítě trpí? Takhle se chovají matky. Stromy jsou naším dědictvím a všechno, co pro ně děláme, je naprosto přirozené," uzavírá.

user-avatar

Simona Knotková

23. 10. 2019 | 08:08

Zavří­t reklamu