Irena Bernášková (1904–1942) byla obdařena odvahou, kterou převyšovala mnohé muže. Neváhala za vlast položit i vlastní život.

Irena Bernášková (1904–1942) byla obdařena odvahou, kterou převyšovala mnohé muže. Neváhala za vlast položit i vlastní život. | zdroj: pinterest


Inka Bernášková: Statečná žena, kterou nacisté sťali a její bezhlavé tělo rozřezali

TÉMATA: nacismus | protektorát | protinacistický odboj | poprava | ženy

user-avatar

Václav Pokorný

6. 02. 2019 | 10:00

Dne 26. srpna 1942 byla v berlínské věznici Plötzensee gilotinou popravena česká odbojářka Irena Bernášková-Preissigová, zvaná Inka. Její bezhlavé tělo poté rozřezali v anatomického ústavu berlínské univerzity.

V těchto dnech uplyne 115 let od narození statečné české vlastenky Ireny Bernáškové, dcery známého malíře a grafika Vojtěcha Preissiga.

Irena, odmalička v rodině přezdívaná jako Inka, se narodila 7. února 1904 v Praze jako prostřední ze tří Preissigových dcer. Ve svých šesti letech odjela s celou rodinou do Spojených států. Začala zde chodit do školy, naučila se hrát na citeru a navštěvovala skautský oddíl. Byla také velkou obdivovatelkou automobilů a již ve třinácti letech se od souseda naučila tajně řídit. Po otci zdědila umělecké nadání a emotivní povahu – sám Preissig ji nabádal, aby ovládala své srdce rozumem.

V době Inčina dospívání patřil dům Preissigových v Bostonu k jednomu z center československého zahraničního odboje. Jejich vilu navštěvovali osobnosti jako T. G. Masaryk, Milan Rastislav Štefánik nebo Edvard Beneš. Preissig jako grafik vytvářel plakáty propagující boj Čechů a Slováků za samostatný stát. Nelze se tedy divit, že toto prostředí zásadním způsobem Inku ovlivnilo a že vstupovala do života s přesvědčením, že je nutné jít za „svojí pravdou“ za každou cenu a nečinit v tomto ohledu žádné kompromisy.

V roce 1921 poslal Preissig své tři dcery do Československa s tím, že je s manželkou budou brzy následovat. Jeho návrat do vlasti se nakonec uskutečnil až o devět let později. Mezitím se Inka zamilovala do svého bratrance Eduarda a v jedenadvaceti letech se za něj tajně provdala. Rodiče s tím hluboce nesouhlasili a otec s ní dokonce odmítal mluvit. Manželství ale nebylo šťastné. Bernášková rok po svatbě potratila a pak už nemohla otěhotnět.

Po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 začíná Inka s dalšími členy rodiny spolupracovat na vydávání ilegálního časopisu, pro nějž Preissig vymyslel název V boj. Ve své době to bylo nejvýznamnější nekomunistické periodikum odboje. V redakci zastávala mnoho funkcí a obětovala mu veškerý čas. Pod jejím vedením vyšlo 37 čísel. Podílela se i na organizaci ilegálních cest do zahraničí.

K jejímu odhalení nakonec došlo prostřednictvím dvou konfidentů, kteří vyzradili gestapu jednu z jejích konspiračních schůzek, jež se měla konat 21. září 1940 v pražské ulici Na Poříčí. Příslušníci gestapa zde skutečně Inku zadrželi, ta se jim však prokázala falešnou legitimací na jméno Vlasta Nováková. Počínala si prý tak věrohodně, že ji málem propustili s tím, že se jedná o omyl.

Ve vězení se Inka pokusila otrávit jedem, který měla ukrytý v oblečení, ten však nezapůsobil. Ve stejný den byl zatčen i její otec Vojtěch Preissig a Eduard Bernášek, se kterým se nechala formálně rozvést už na začátku roku. Při výslechu vzala veškerou odpovědnost za ilegální práci na sebe a svou činnost nepopřela.

5. března 1942 byla Inka Bernášková německým lidovým soudním dvorem v Berlíně shledána vinnou a odsouzena k trestu smrti, jako první Češka. Svému právnímu zástupci výslovně zakázala žádat Němce o milost.

V posledním dopise své rodině pak Inka s černým humorem sobě vlastním napsala: „Sedíte pevně? Odhodlávám se vám totiž konečně oznámit, co jsem se minule odvážila sotva nadhodit. Jsem zasnoubená od 5.3. se smrtí. Sice nedobrovolně, ale když jsem s ní tolik koketovala při své činnosti venku, není divu, dělá-li si na mne nárok, že?“

Popravena byla gilotinou 26. srpna 1942 v Berlíně. Podle úředního rozhodnutí gestapa nedostala rodina zpět ani její bezhlavé tělo. To bylo odesláno do anatomického ústavu berlínské univerzity na rozřezání.

user-avatar

Václav Pokorný

6. 02. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce