Mussolini a Hus: co měli tito muži společného? Oba si brali na mušku katolický klérus.

Mussolini a Hus: co měli tito muži společného? Oba si brali na mušku katolický klérus. | zdroj: cultural.bzi.ro


Italský fašistický diktátor Mussolini obdivoval Jana Husa. Napsal o něm i knihu

TÉMATA: fašismus | husitství | Benito Mussolini | Jan Hus | legionáři | katolická církev

user-avatar

Irena Gruberová

6. 07. 2017 | 11:00

Nejbližší spojenec Adolfa Hitlera během druhé světové války Benito Mussolini v mládí obdivně vzhlížel k českému kazateli a reformátorovi Janu Husovi. Byl dokonce prvním a jediným, kdo v katolické Itálii o českém „kacíři“ napsal samostatnou knihu. Nazval ji „Jan Hus – muž pravdy“.

O důvodech a pohnutkách, které Mussoliniho k napsání knihy vedly, nelze nikde dohledat žádné podstatné informace. Benito Mussolini své pojednání psal před první světovou válkou, kdy byl ještě řadovým redaktorem a členem Italské socialistické strany. K zájmu o osobnost Jana Husa jej zřejmě přivedly jeho tehdejší až militantně proticírkevní názory. O jeho zášti vůči katolické církvi se dochovala historka ze severoitalského městečka Gualtieri, kde v roce 1902 Mussolini působil jako učitel v tamní chlapecké škole. Údajně své žáky podněcoval a dokonce i platil za to, aby po kněžích házeli spršky kamení.

Giuseppe Garibaldi – vůdce tzv. Rudých košil v partyzánské válce proti rakouské a francouzské armádě na území Itálie v letech 1848-1849 a 1851.

Je možné, že se Mussolini k Husovi dostal prostřednictvím jiného svého idola – italského revolucionáře Giuseppa Garibaldiho (1807 – 1882). Ten u příležitosti oslav pětistého výročí Husova narození v roce 1869 zaslal oslavnému výboru do Čech dopis, v němž se vyznal ze svého obdivu k Husovi. Mussolini, jehož otec Alessandro Garibaldiho doma často vyzdvihoval, se s tímto dopisem mohl seznámit. Ještě pravděpodobnější je, že na zmínky o Janu Husovi narazil v Ódě na Satana od básníka Giosuého Carduciho, který v ní Husa porovnává s Giordanem Brunem i Girolamem Savonarolou. Ostatně na pomníku dominikánského učence Giordana Bruna na římském náměstí Campo de'Fiori je umístěn medailon s podobiznou Jana Husa.

Medailon s portrétem Jana Husa

Spekuluje se však o tom, že k sepsání knihy o Husovi Mussoliniho inspiroval český spisovatel a autor slavných Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války Jaroslav Hašek, s nímž se měl budoucí italský diktátor sejít v jedné z hospod v italském Terstu. Hašek mu tam prý v dobré náladě udělil několik zásadních rad a informací o Husovi a husitské revoluci. Pro tuto hypotézu, kterou podpořil i italský historik Renzo de Felice, však neexistují přímé důkazy.

Italské vydání Mussoliniho knihy o Janu Husovi

Mnohem přesvědčivější stopa vede k okruhu lidí z organizace Volná Myšlenka, která sdružovala ateisty a volnomyšlenkáře. Zřejmě díky nim se Mussolini dostal i do kontaktu s českou sekcí Volné Myšlenky, konkrétně s bývalým katolickým modernistickým knězem Františkem Loskotem. Čeští „volnomyšlenkáři“ připravovali k pětistému výročí upálení Jana Husa obšírnou publikaci a stáli o to, aby se informace o českém mučedníkovi šířily i za hranicemi českých zemí. Zřejmě na podnět této skupiny se Mussolini do psaní knihy pustil. Podivnou shodou okolností a možná i pod jejich vlivem část knihy sepsal ve vězení, kde si odpykával pětiměsíční trest za podněcování nepokojů proti válce vedené Itálií proti Libyi. Kniha pak vyšla v roce 1913 v nakladatelství Podrecca e Galantara, nevzbudila však žádný významnější ohlas.

Mussolini při uvěznění ve Švýcarsku 19. 6. 1903

V době, kdy byl nadějným levicovým novinářem, choval Mussolini k českému národu neskrývané sympatie. V roce 1918, těsně po skončení 1. světové války, na toto téma poznamenal: „Češi, a pod tímto obecným určením pojímáme ty pocházející z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, jsou snad nejlepšími vojáky na světě…Tento válečnický národ má ještě kvality z dob Husa. Nic a nikdo nemůže zadržet syny Bohemie. Hlásí se o místo, kdekoliv se bojuje za spravedlnost a za svobodu.“  České legionáře pak označil za přímé následníky husitů a nadšeně souhlasil, aby se Češi jako národ osamostatnili z habsburského područí. "Češi, na rozdíl od věrných habsburských posluhovačů Chorvatů, z rakousko-uherské armády hojně dezertovali,“ připomenul. Českoslováci se Mussolinimi pak odvděčili a za jeho kladný postoj k husitství, propagování legií i podporu vzniku samostatného československého státu mu již coby italskému diktátorovi v roce 1926 udělili Řád Bílého lva, jímž se od roku 1922 vyznamenávali cizí státní příslušníci za jejich zásluhy o československý stát.  

Benito Mussolini podepisuje  29. 9. 1938 Mnichovskou dohodu.

Paradoxem je, že o dvanáct let později, v září roku 1938, zprostředkoval Duce setkání čtyř velmocí (Velká Británie, Francie, Německo a Itálie) v Mnichově, kde společně uzavřeli Mnichovskou dohodu, jíž donutili československou vládu odstoupit Němcům pohraniční oblasti s německou menšinou (Sudety). Neprotestoval ani proti následné německé okupaci Čech a Moravy. Své spojenectví s Hitlerem pak mimo jiné zdůvodnil těmito slovy: Je nutno si uvědomit, že v našich žilách koluje pravá árijská krev… Je nutno si uvědomit, že nejsme žádní Židé, žádní Slované...“  

Tyto postoje se nikterak neslušovaly s tím, co hlásal Jan Hus, jenž tak často brojil proti německému živlu a jeho privilegiím v českém království. Mussolini však prodělal názorový obrat a ke svým dřívějším antiklerikálním postojům se během své vlády již nechtěl znát a řadu svých raných knih nechal stáhnout z oběhu.

 

user-avatar

Irena Gruberová

6. 07. 2017 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce