Ryplovo letadlo po havárii | zdroj: internet


Kdo takhle přistál hlavou na zem? České letecké eso, četník z Hradce Králové

TÉMATA: československo | letectví

Z dnešního pohledu nám to možná přijde zvláštní, ale ve druhé polovině 30. let minulého století hájily vzdušný prostor kolem hranic letadla, která patřila četnictvu. Jenže četníci-piloti měli opravdu co dělat, aby reagovali na nejrůznější německé provokace. Jejich letadla byla stará a nevyhýbaly se jim ani havárie. Z řad létajících četníků vzešlo také jedno slavné jméno - František Rypl.

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 12. 2014 | 08:12

Právě příklad kapitána Františka Rypla, velitele četnické letecké hlídky v Hradci Králové, dobře dokládá, jak to u četnických leteckých hlídek chodilo. K dispozici měl, podobně jako všechny ostatní hlídky, jen velmi nevyhovující letadla. V jeho případě to byl dvouplošník Škoda D-1, což bylo v roce 1935 beznadějně zastaralé letadlo. Jenže politické hádky a nevraživosti mezi ministerstvy způsobily, že četníci dostali prostě to, co na ně zbylo, bez ohledu na to, jestli vůbec s takovým letadlem můžou plnit svěřené úkoly.

František Rypl

Od nástupu Hitlera k moci Němci provokovali, jak mohli, a jejich letadla přelétávala kolem státní hranice a často mířila i do vnitrozemí, aby prováděla špionážní lety. Četníci v zastaralých dvouplošnících je těžko mohli stíhat. Rypl často vzlétal se svým dvouplošníkem ke stíhání a prověřování německých junkersů, ale když doletěl do oblasti, kde se měl podezřelý stroj vyskytovat, nebe bylo prázdné. Rypl k jednomu takovému případu hořce poznamenal: „Podotýkám, že německý letoun letěl ve výši cca 5000 – 6000 m a letouny, jimiž byla čet. let. hlídka vyzbrojena, naprosto nestačily k úspěšnému stíhání cizích letounů pro malou rychlost a stoupavost. Závadou byla též zdlouhavá příprava ke startu, neboť nebylo možno mnohdy (zvláště v zimě), uvésti motor včas do chodu pro značné jeho stáří a tudíž i opotřebování…"

Ryplovo letadlo po havárii

 Četníci později dostali modernější Avie B -534 a další modernější stroje, a to už byla jiná káva. Němečtí provokatéři se museli mít na pozoru. Paradoxně právě v této době měl Rypl havárii, když 7. února 1938 v husté mlze havaroval se svou Avií v poli u Dvora Králové. Skončil s několika zlomeninami v nemocnici, ale do služby se mohl vrátit. Ta ovšem neměla už dlouhého trvání. O rok později už přišli Němci a s létáním, nejen tím četnickým, byl konec.

Piloti 30. stíhací perutě, Rypl stojí zcela vpravo

Rypl se, podobně jako mnoho jiných, nechtěl s ponurým osudem smířit a utekl na západ. Skončil u 310. stíhací perutě ve Velké Británii. Sestřelil nepřátelského Messerschmitta Bf-109, ale sám při tom havaroval.  Další, mnohem těžší havárii zažil v roce 1942, to už sloužil u polské noční stíhací perutě. Při nočním přistání jeho bombardér Beaufighter zavadil křídlem o zem a vybuchl. Rypl z bombardéru s těžkými zraněními unikl, další dva členové posádky takové štěstí neměli.  Rypl se z tohoto zranění léčil až do roku 1944. Pak létal dokonce v Sovětském svazu. Létal na legendárním Iljušinu IL-2. Byl také prvním letcem, který přistál v osvobozené Praze. V letectvu působil celý život. Zemřel 2. srpna 1973.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 12. 2014 | 08:12