Vasilij Archipov zachránil svět, skoro 40 let se o tom nevědělo

Vasilij Archipov zachránil svět, skoro 40 let se o tom nevědělo | zdroj: allthatsinteresting.com


Jak námořní důstojník Vasilij Archipov zachránil svět před jadernou válkou

TÉMATA: studená válka | kubánská krize | ponorky | sovětský svaz | jaderné zbraně

user-avatar

Tomáš Chalupa

24. 10. 2018 | 08:48

Vasilij Archipov byl důstojník na ponorce, který se ocitl uprostřed kubánské krize a zabránil odpálení jaderného torpéda, které mohlo rozpoutat třetí světovou válku a jaderný armageddon. Nechybělo mnoho, a svět dnes mohl vypadat úplně jinak, než dnes. Archipov se ale zachoval správně.

 Thomas Blanton je ředitel Národního bezpečnostního archivu na Univerzitě George Washingtona. Tento muž v roce 2002 řekl: „Chlápek jménem Vasilij Archipov zachránil svět.“ Pokud bereme jako nejnebezpečnější moment poválečných dějin kubánskou krizi (1962), pak Archipov sehrál zásadní úlohu v tom, že krize nepřerostla ve válku.

Ostrov Kuba byl blokován mohutným americkým loďstvem. Na ostrově se nacházely sovětské balistické střely. Prezident John Kennedy požadoval jejich okamžité stažení, jinak hrozil útokem na ostrov. Nikita Chruščov vyslal do oblasti několik ponorek, které se měly pokusit proniknout blokádou. Jednou z nich byla  ponorka B-59, která se dostala do vod poblíž ostrova. Jedním ze třech důstojníků na palubě byl Vasilij Archipov.

Američané si byli přítomnosti sovětských ponorek vědomi a shazovali do moře hlubinné nálože, které ale nemohly ponorky poškodit. Pouze měly ukázat, že Američané o nich vědí, a donutit je vynořit se na povrch. Co ale Američané nevěděli, byl fakt, že B-59 byla vyzbrojena jedním jaderným torpédem. Pro použití jaderného torpéda platil jiný protokol než pro jaderné hlavice. Kapitán ponorky mohl zbraň použít dle svého uvážení, nemusel ani kontaktovat Moskvu a žádat souhlas. V případě B-59 ani nemohl, protože ponorka musela kvůli americkým lodím zachovávat radiové ticho.

Sovětští námořníci nevěděli, co se děje na hladině. Všude kolem vybuchovaly hlubinné miny a muži se domnívali, že vypukla válka. Psychika námořníků byla nalomená a podmínky se rychle zhoršovaly. Čtyři dny se ponorka ani nemohla vynořit na periskopovou hloubku. Na palubě bylo velké horko, muži byli přehřátí. Stoupal podíl CO2 ve vzduchu, protože recyklace kyslíku nefungovala moc dobře. Na lodi byla teplota 50 stupňů Celsia. Ti, co neměli zrovna službu, jen seděli a zírali celé hodiny do prázdna.

Kapitán ponorky Valentin Savický rozhodl, že ponorka musí odpálit své jaderné torpédo, jinak se na hladinu nikdy bezpečně nevynoří. Zbraň byla stejně silná jako bomba svržená na Hirošimu. Smetla by celé americké loďstvo z hladiny. „Odpálíme je. Sice přitom zemřeme, ale všechny je potopíme,“ prohlásil Savický. I druhý důstojník Maslenikov souhlasil s útokem. Třetí důstojník Archipov ale odmítl povolit útok.

Archipov jako jediný správně četl úmysly Američanů. Přesvědčil  Savického, že pokud by je Američané chtěli potopit hlubinnými bombami, už by to udělali. Jejich snahou bylo jen Sověty rušit a donutit je se nakonec vynořit. Savický nakonec poslechl svého třetího důstojníka a B-59 se vynořila. K překvapení všech nezuřila nahoře bitva ani nedostali informace, že vypukla válka.

Američané se až po desítkách let dozvěděli, jak ohromné nebezpečí jim od B-59 hrozilo a jak blízko zkáze byla celá jejich flotila. Pokud by Archipov souhlasil s útokem, došlo by k prvnímu výstřelu v jaderné válce, která by možná zničila celé lidstvo.

Archipov ani celá posádka B-59 si ale doma žádné pocty nevysloužili. Právě naopak, byli kritizováni, že se vynořili na povrch a prozradili tak svou přítomnost. Archipov přesto zůstal u námořnictva a zemřel v roce 1998. O jeho úloze by se možná svět nikdy nedozvěděl, ale v roce 2002 jeho kolega Vadim Orlov, rovněž důstojník z B-58, popsal, co se tehdy na lodi dělo a jaká byla Archipovova role. I on zcela jednoznačně prohlásil, že tehdy Archipov zachránil svět.

user-avatar

Tomáš Chalupa

24. 10. 2018 | 08:48

> ExtraStory   |   Inzerce