Záhadné vyplouvání řasokoulí k hladině bylo objasněno.

Záhadné vyplouvání řasokoulí k hladině bylo objasněno. | zdroj: messagetoeagle.com


Jak to, že řasokoule zelené poznají, kdy mají stoupat a kdy ležet na dně?

TÉMATA: japonsko | island | rostliny | fotosyntéza

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 09. 2018 | 11:00

Krásné mechové koule zvané řasokoule zelené se vyskytují na severní polokouli, zejména v Japonsku nebo na Islandu. Jsou záhadné tím, že přes noc leží na dně a ve dne stoupají vzhůru. Vědci chtěli přijít na kloub tomu, jak to tato rostlina dělá.

Řasokoule jsou rozšířené i u nás, jsou totiž velmi populární u akvaristů. V Japonsku jde o chráněný druh, objevuje se také v japonské kultuře. Největší exempláře se nacházejí v jezeře Akan na japonském ostrově Hokkaidó, kde mají v průměru kolem 20–30 cm.  Odtud se též rozšířilo jejich japonské pojmenování marimo či torasanpe. Tyto koule, jež nemají žádné jádro, působí zvláštním a velmi dekorativním dojmem. Při průměru 30 cm se mohou dožít více než sta let. Nejčastěji se vyskytují v mělčích částech jezer, proto jsou vhodné i pro akvaristy.

Řasokoule má jednu zvláštní vlastnost. Ve tmě leží na dně, zatímco ve dne vyplouvá k hladině. Znamená to tedy, že musí být schopná rozeznat, kdy je den, a také musí mít nějakou schopnost, jak sama vyplout a pak se zase ponořit. Pro vědce bylo rozluštění této záhady léta oříškem.

První otázku, tedy jak řasokoule pozná, že je den, šlo vysvětlit velmi jednoduše pomocí fotosyntézy a cirkadiánního rytmu. Rostliny jsou díky němu schopné poznat, v jaké části dne se nachází. A při procesu fotosyntézy se na koulích vytvářejí bublinky, které dávají řasokouli právě schopnost plovat. Hypotézu vědci ještě následně ověřili experimentem, když za pomoci speciálního roztoku zastavili u řasokoule proces fotosyntézy. Bublinky se na jejím povrchu nevytvořily a koule zůstala ležet celý den na dně. Záhada plovoucích řasokoulí tak byla vyřešena.

Řasokoule je na Hokkaidó velmi populární, že z ní dokonce udělali maskota ostrova, panáčka Marimokkori. Na jezeře Akan se koná také třídenní Festival Marimo, při němž hrají významnou roli příslušníci národa Ainu, kteří jsou původními obyvateli ostrova Hokkaidó. V Japonsku je řasokoule zařazena mezi ohrožené druhy již od roku 1920, jejich počet v jezeře Akan se však stále snižuje.  Také na Islandu získala řasokoule status chráněného druhu v roce 2006. Jak jezero Mývatn, tak jezero Akan jsou chráněné. První jako přírodní rezervace, druhé jako národní park.

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 09. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce