print "";
Vodopády vznikají v místech, kde se najednou mění nadmořská výška dna řeky z vyšší polohy na nižší.

Vodopády vznikají v místech, kde se najednou mění nadmořská výška dna řeky z vyšší polohy na nižší. | zdroj: sciencealert.com


Jak vznikají vodopády? Radikální objev může přepsat historii zemské krajiny

TÉMATA: příroda | geologie | vodstvo

user-avatar

Yvonne K.

4. 12. 2019 | 11:00

Vodopády patří mezi nejkrásnější přírodní krásy na zemi. Masy vody, které padají s ohromným rachotem do stametrových hloubek, fascinují lidstvo od nepaměti. Ještě donedávna se mělo za to, že vznikly v důsledku vnějších faktorů jako zemětřesení, sesuvů půdy nebo změny hladiny moří, jež značně ovlivnily podobu krajiny a říčních koryt. Nyní se však ukazuje, že za vznikem vodopádů stojí ještě jiná – vnitřní síla. Jinými slovy, vodopády se tvoří samy.

S novou teorií přišli vědci z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně. „Podle nás se vodopády mohly tvořit samočinně, tedy vnitřní zpětnou vazbou mezi tokem vody, transportem sedimentu a řezem podloží, bez vnějších poruch nebo litologické kontroly,“ tvrdí ve své studii.

K otestování této myšlenky postavili vědci ve své laboratoře miniřeku: žlábek o délce 7,3 metru, vyrobený z polyuretanové pěny a nakloněný na téměř 19,5 procent. Do něj umístili malé malé štěrkové kamínky a nechali jím neustále protékat vodu. Během několika hodin začalo erodovat koryto měkké pěny, a sice ne rovnoměrně. Oblázek vykotlal v pěně prázdný prostor, další proud či jiný kamínek ho pak vypudil ven, následně nový kamínek spadl do otvoru ve dně a prohlubeň zvětšil. Tím nerovnost narůstala až do té míry, že vznikaly opakující se stupně. 

„Vodopády se zformovaly proto, že hlubší tůně zachytily sediment, který vyztužil jejich dna  proti erozi, zatímco vertikální řez pokračoval do další tůně po proudu, což způsobilo, že se skluz mezi vyztuženou a sousední tůní stal prudším,“ vysvětlují vědci.

Maketa řeky tak ukázala, že kombinace hydrauliky proudění, transportu sedimentu a eroze podloží samy o sobě postačují k vytvoření zvlněných tvarů v tvárném korytu řeky, která se při dostatečném spádu vody mění ve vodopád. 

„Příroda zkrátka nemá ráda rovné plochy,“ poznamenává Joel Scheingross, jeden z autorů studie.  

Výsledek studie znamená jistý průlom v pohledu na to, jak se měnil povrch naší planety a proč vodopády, řeky, jezera a veškerá krajina utvářená vodou vypadají tak, jak vypadají. Jak poznamenala geomorfoložka Nicole Gasparini z Tulanské univerzity, některé tyto věci se možná samy o sobě formují a nemá to co do činění s událostmi v minulosti. 

 

user-avatar

Yvonne K.

4. 12. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu