Malý, živý, okřídlený bombardér

Malý, živý, okřídlený bombardér | zdroj: www.mirror.co.uk


Japonsko měli zničit netopýři s napalmem, předběhla je však atomová bomba

TÉMATA: zbraně | druhá světová válka | Japonsko | zvířata

user-avatar

Jan Kyzlink

20. 02. 2015 | 07:15

Kdyby nebyla vynalezena atomová bomba, možná by Japonsko srazili na kolena obyčejní malí netopýři. Nápad, který se vylíhl v hlavě jednoho amerického zubaře, zněl sice šíleně, ale americká armáda se jím vážně zabývala.

Pensylvánský zubař Lytle S. Adams byl přítelem někdejší první dámy Ameriky Eleanory Rooseveltové. Zřejmě na základě její přímluvy se mu dostalo příležitosti představit svoji netopýří bombu v roce 1942 jejímu manželovi, americkému prezidentu Theodoru Rooseveltovi, jenž vývoj této zbraně následně schválil.

Zvnějšku měla tvar opravdové bomby až na to, že byla naládovaná netopýry. Její vnější plášť se totiž skládal z 26 regálků, ve kterých bylo po 40 přihrádkách pro každého netopýra. Celkem se jich tak mohlo do bomby vejít 1040! Ti na svém tělíčku nesli časovanou zápalnou nálož. Kromě toho byla bomba ještě vybavena padákem, který se měl v polovině letu otevřít. Během mírného klesání by se plášť bomby sám otevřel a netopýři by se za úsvitu rozlétli nad japonskými městy. Nepozorovaně by se ukryli v podkrovích domů, ve všelijakých skulinách a temných zákoutích, než by nálož explodovala. Vzhledem k tomu, že v té době byly japonské domy většinou postavené z hořlavého bambusu a papíru, požár by se rychle rozšířil a obrátil města v popel.

Američané plánovali poslat do Japonska přes milion těchto okřídlených „sebevrahů“. Každý z deseti bombardérů B-24 měl na palubě nést stovku netopýřích bomb. Pro tuto misi byl jako nejvhodnější druh vybrán netopýr mexický, který v milionových hejnech obývá jeskyně v Mexiku. Má několik předností: unese víc, než kolik sám váží; když hibernuje, tak nepotřebuje absolutně žádnou péči ani krmivo; umí létat za tmy a přes den se skrývá v temných zákoutích, takže jej jen tak někdo nezpozoruje. Vskutku zákeřný nepřítel!

Netopýří bomba

Adamsova nápadu se ujal Louis Fieser, nechvalně proslulý svým vynálezem napalmu. Pro netopýry vyrobil zápalné zařízení vážící pouhých 17 a 28 gramů. Netopýří bomby byly nejprve testovány na vojenské letecké pomocné základně v Carlsbadu v Novém Mexiku, kde však byly omylem vypuštěny a neplánovaně tak podpálily hangáry i velitelské auto. Poslední test byl proveden na modelové japonské vesnici v Utahu a setkal se s vcelku kladným hodnocením. „Přiměřený počet ničivých požárů může být odstartován navzdory extrémně malé velikosti jednotky. Její hlavní výhodou je, že může být umístěna v nepřátelských objektech bez vědomí majitelů nebo požárních hlídek, čímž umožní nenápadně rozpoutat požár,“ napsal šéf zkušebního týmu. Výzkum uzavřel konstatováním, že jde o efektivní zbraň. „X-Ray byla mnohem efektivnější než standardní bomby, které se v té době používaly. Jinými slovy vyjádřeno, zatímco běžné bomby by pravděpodobně zažehly 167 až 400 požárů, X-Ray by jich založil od 3 625 do 4 748.“

I přes tyhle optimistické vyhlídky Američané nikdy nenasadili netopýří bomby do boje, přestože do jejich vývoje investovali skoro dva miliony dolarů. Nakonec se rozhodli, že Japonsku zasadí smrtelný úder zbraní většího a ničivějšího kalibru: atomovou bombou, která jen v Hirošimě měla na svědomí okolo 200 tisíc lidských životů.

Na to konto později otec netopýří bomby Lytle S. Adams prohlásil: „Vezměte si tisíce požárů, které naráz vypuknou v okruhu 40 mil v průměru na každou shozenou bombu. Japonsko by mohlo být zničeno, jenže s malými ztrátami na životech.“

Takto si zachránilo život milion mexických netopýrů.  

user-avatar

Jan Kyzlink

20. 02. 2015 | 07:15

> ExtraStory   |   Inzerce