Video z ostrova se stalo virální, nicméně podle odborníků králíci na ostrově trpí a zoufale chtějí od lidí potravu. | zdroj: youtube.com


Japonský "králičí ostrov" Okunošima má temnou minulost

TÉMATA: zvířata | králíci | japonsko | druhá světová válka | ostrovy

user-avatar

Tomáš Chalupa

6. 12. 2018 | 08:00

Dnes se mu přezdívá Králičí ostrov, ale kdysi byla Okunošima místem, kde japonská armáda testovala právě na těchto zvířatech své chemické zbraně a jedy. Nyní se stal lákavou atrakcí pro turisty. Jak jsou na tom zdejší králíci, je ovšem sporné.

Okunošima leží pár kilometrů od pobřeží poblíž Takehary v prefektuře Hirošima. Dnes je tento ostrov známý tím, že je to místo pobytu zhruba tisícovky volně žijících králíků, kteří zde žijí bez jakéhokoliv vyrušení lidskou činností, tedy vyjma milovníků přírody a turistů, kteří si sem jezdí udělat pěkné fotky. Mezi lidmi se proto ostrovu říká Usagi Jima neboli Ostrov králíků. Zastavuje zde trajekt, cesta z pevniny sem trvá sotva patnáct minut.

Otázkou je, jak se vlastně králíci, kteří pocházejí z Evropy, na japonský ostrov vlastně dostali. Historici se domnívají, že je sem přivezli Japonci, kteří je zřejmě koupili někde v Evropě. Roku 1929 zde bylo zřízeno chemické výzkumné středisko, které se zabývalo testováním chemických zbraní. Zejména se zde testoval a vyráběl tzv. hořčičný plyn. Bylo ho zde vyprodukováno za celou druhou světovou válku něco kolem šesti kilotun. A plyn se zřejmě testoval právě na králících.

Pracovníci výzkumného zařízení byli samozřejmě pod přísným dohledem a byli vázáni mlčenlivostí. Vláda dokonce za války vymazala ostrov z map, oficiálně přestal existovat. Plyn z Okunošimy měl na svědomí kolem 80 tisíc životů, byl použit hlavně při invazi a následné okupaci Číny. Po skončení války přišli na ostrov Američané a museli utratit dvě stovky králíků.

Dekontaminaci ostrova ale nechali na Japoncích. Vláda ostrov ale nikdy zcela neodmořila. Zejména zdroje vody mohou stále obsahovat malé množství jedovatých látek. Ty mohou zabíjet králíky a mohly by být nebezpečné i pro lidi.

Skupina školáků přesto v roce 1971 na ostrov vypustila několik králíků. Ti se zde začali rychle množit až do dnešního počtu, který čítá kolem tisícovky kusů. Na ostrově chybí jacíkoli predátoři, takže v tomto směru jim žádné nebezpečí nehrozí. Ovšem potravy zde není pro tak velký počet králíků dostatečný, v zimě tu není téměř žádná. Králíci zde podle názoru odborníků trpí hladem a žízní.

Přesto je osud králičí populace do budoucna nejistý. Úřadům se nelíbí, že králíci jsou přemnoženi, odborníci zase varují, že jsou velmi závislí na lidech, kteří tam jezdí a krmí je. Často ale vozí potravu, která pro ně není vhodná, a celkově podle vědců není takový způsob dlouhodobě udržitelný. Navíc normální králík se dožívá osmi až deseti let života, zdejší králíci z neznámých důvodů žijí pouhé dva roky. Situace na ostrově tak směřuje k tomu, že úřady budou muset ve spolupráci s odborníky zasáhnout a nějak problém vyřešit.

user-avatar

Tomáš Chalupa

6. 12. 2018 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce