Francouzský lyžař Jean-Claude Killy na snímku ze 17. února 1968, kdy vybojoval v pořadí třetí olympijské zlato.

Francouzský lyžař Jean-Claude Killy na snímku ze 17. února 1968, kdy vybojoval v pořadí třetí olympijské zlato. | zdroj: Profimedia.cz


Jean-Claude Killy byl nejúspěšnějším sportovcem na zimních olympijských hrách v Grenoblu

TÉMATA: sport | sportovci | lyžování | olympijské hry | grenoble | 1968

user-avatar

Yvonne K.

15. 02. 2018 | 13:00

Na zimních olympijských hrách ve francouzském Grenoblu v roce 1968 zvítězil francouzský lyžař Jean-Claude Killy ve všech třech disciplínách alpského lyžování – sjezdu, slalomu i obřím slalomu. Stal se tak teprve druhým sportovcem, jenž na olympiádě získal tři zlaté medaile v řadě za sebou. Killyho cesta ke sportovní slávě však nebyla hladká, provázely ji úrazy, nehody, nemoci a jiné komplikace.

Jean-Claude Killy se narodil v roce 1942 na předměstí Paříže Saint-Cloudu, který tehdy okupovalo nacistické Německo. Jeho otec Robert Killy za války bojoval jako pilot Spitfiru za osvobození Francie. Po skončení války se rodina přestěhovala do Val d'Isère ve Francouzských Alpách. V tomto horském městečku začal Killy od útlého věku lyžovat. Sportu se věnoval podstatně víc než škole, se kterou sekl za souhlasu otce už v patnácti letech. Matka rodinu opustila kvůli jinému muži, když bylo Jean-Claudovi sedm let.

Pohromy se střídaly s úspěchy po celé Killyho mládí. Ve čtrnácti se nadějný lyžař zúčastnil mezinárodních juniorských závodů v italské Cortině. Byl sice rychlý, ale při sjezdu z kopce si zlomil nohu. O dva roky později dominoval na domácím juniorském šampionátu, kde získal první místo ve slalomu, obřím slalomu, sjezdu i kombinovaném lyžování. Jenže ještě v témže roce utrpěl autonehodu, když řídil ve vypůjčeném autě, aniž by měl řidičské oprávnění. Auto na zledovatělé vozovce dostalo smyk a převrátilo se na střechu. Jeho nejlepší přítel zemřel na na sedadle spolujezdce, zatímco Jean-Claude vyvázl bez zranění, zato s pořádnými výčitkami svědomí. Jean-Claude Killy v roce 1964

V roce 1962 si Killy zlomil nohu jen několik týdnů před mistrovstvím světa, a závody tak mohl jen sledovat o berlích. Poté musel narukovat do armády a přesunout se do Alžírska, které tehdy svádělo boje za nezávislost. V Africe se nakazil  amoebickou úplavicí a hepatitidou a s následky těchto nemocí se potýkal ještě několik dalších let.  

Svůj olympijský debut si Killy odbyl na olympijských hrách v Innsbrucku v roce 1964. Trenéři od svého dvacetiletého svěřence neočekávali, že  získá medaili. Účast na olympiádě brali jako učební zkoušku, která jej připraví na příští olympiádu. Killy se v obřím slalomu umístil na pátém místě, ale sjezd (42. místo) ani slalom (diskvalifikován) se mu nepovedly. Bylo zjevné, že stále ještě není kvůli prodělaným chorobám v nejlepší formě. Jean-Claude Killy v lednu 1967

Zlom přišel až za dva roky. Na mistrovství světa v roce 1966 Killy vyhrál zlato ve sjezdu a kombinovaném lyžování, v obřím slalomu dojel na pátém místě.

V roce 1967, kdy Mezinárodní lyžařská federace uspořádala inaugurační sezónu světového poháru, Killy už suverénně kraloval alpskému lyžování. Vyhrál 12 ze 16 závodů, zvítězil ve všech pěti disciplínách a stal se držitelem velkého křišťálového glóbu za celkové vítězství ve světovém poháru. Byl konečně ve vrcholné formě a připravený pro nadcházející olympijské klání v Grenoblu.

Ovšem hned na začátku se na Killyho přilepila smůla – při cviční jízdě si při nájezdu na zledovatělé úseky sjezdovky seškrábal většinu vosku ze svých lyží. Bylo příliš pozdě na to, aby si mohl dát lyže do pořádku. Pouze fantastický start ho mohl udržet v honbě za medailí.

"Věděl jsem, že vosk je skoro úplně pryč ... a rozhodl jsem se, že pojedu, i kdyby veškeré naděje byly tytam,” řekl Killy v roce 1990 magazínu Sports Illustrated. "Start se mi ohromně vydařil a já celou dráhu riskoval, jak jen to bylo možné.” Jean-Claude Killy na zimní olympiádě v Grenoblu v roce 1968

I když s každým metrem sněhu zpomaloval, byl nakonec o 0,8 sekundy rychlejší než jeho francouzský kolega Guy Perillat. Následný obří slalom pak vyhrál s dvousekundovým náskokem. Zbývala poslední disciplína – slalom. Pokud ho vyhraje, bude po Tonim Sailerovi druhým sjezdařem historie, jenž získá na olympiádě zlatý hattrick.

17. února 1968 byly podmínky pro slalom tak hrozné, že mnozí závodníci prosili pořadatele, ať závod odloží. Nestalo se tak. Killy jede opatrně, tápe v mlze. Výsledný čas 1:39:73 se nezdá dost dobrý na to, aby slalom vyhrál. Hakon Mjon z Norska zajel sice rychleji, jenže byl diskvalifikován, protože minul dvě branky. Poslední hrozbou tak zůstává Rakušan Karl Schranz. Jean-Claude Killy na zimní olympiádě v Grenoblu v roce 1968

V první jízdě zaostal za Killym, v té druhé se zastavil uprostřed trati. Tvrdil, že kdosi nebo něco mu v mlze zkřížilo stopu. Dostane možnost jízdu opakovat a dokončí ji s nejlepším časem. Killy má slzy v očích – zdá se, že naděje na získání lyžařské trifecty se definitivně rozplynuly. Jenže dvě hodiny po skončení závodů je oznámeno, že Schranz byl diskvalifikován. V první jízdě prý minul dokonce dvě branky. Druhý "dokonalý" pokus se tak proto nepočítá a zlato vyhrává Killy. 

Francouzský šampion se rázem stal sportovní modlou. Nejen díky svým sportovním výkonům, ale i sympatickému a přitažlivému zevnějšku. “Každá dívka o něm snila," přiznala americká krasobruslařka Peggy Flemingová, která v Grenoblu porazila Hanu Maškovou.

"Byl to slušný chlap, žádný fouňa," vzpomínal na Killyho český reprezentant v slalomu Milan Pažout. "Přitom měl děsné lyže od firmy Dynamic. Šli jsme se podívat, kde je vyrábí. To nebyla fabrika, ale kůlna. Před ní na tabuli bylo křídou napsáno: Killy vyhrál."

user-avatar

Yvonne K.

15. 02. 2018 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce