Jean Sebergová (1938–1979) byla dlouhá léta cílem defamační kampaně FBI, která ji dohnala až k sebevraždě.

Jean Sebergová (1938–1979) byla dlouhá léta cílem defamační kampaně FBI, která ji dohnala až k sebevraždě. | zdroj: Profimedia


Herečku Jean Sebergovou dohnala FBI k sebevraždě

TÉMATA: herečky | celebrity | usa | fbi | lidská práva

user-avatar

Tomáš Chalupa

14. 01. 2020 | 13:00

Deset let FBI sledovala a zastrašovala americkou herečku a aktivistku Jean Sebergovou a zřejmě ji dohnala k sebevraždě. To vše jen kvůli tomu, že hlasitě bojovala za lidská práva.

Jean Sebergová se narodila v roce 1938 ve městě Marshalltown v Iowě. Na univerzitě začala studovat film a divadlo a její herecká kariéra raketově odstartovala ještě před jejími 18. narozeninami, když dostala hlavní roli ve filmu Saint Joan (1957) o Johance z Arku. Od tvůrců filmu to byla odvaha ji obsadit, protože Sebergová do té doby neměla žádné herecké zkušenosti. Pravdou ovšem je, že snímek u diváků propadl, byl hojně kritizován a kritice neušla ani samotná Sebergová.

Přesto tím její herecká kariéra neskončila a druhou možnost dostala ve filmu Dobrý den, smutku (1958). Režisér Otto Preminger se nechal slyšet, že kdyby obsadil Audrey Hepburnovou, zřejmě by to byla sázka na jistotu, ale Sebergové věřil a navíc rád riskoval. Bohužel tento risk zase nevyšel a kritiky na výkon Sebergové byly opět negativní. New Yorker napsal doslova: „Někdo by jí měl dát dlouhý, možná výchovný výprask." A New York Times označily její výkon za zoufale amatérský. 

S Jeanem-Paulem Belmondem v Godardově snímku U konce s dechem (1960). Zdroj: themoviedb.org

Přesto její pobyt ve Francii, kde se film natáčel, přinesl jedno pozitivum. Sebergová zde potkala svého budoucího manžela Francoise Moreuila. Ve Francii se s ním usadila natrvalo. A konečně se dostavil i filmový úspěch. Ve snímku Jeana Godarda U konce s dechem (1960) si zahrála po boku Jeana-Paula Belmonda a tentokrát si získala srdce diváků i kritiků. Byla dokonce označována za nejlepší herečku Evropy. Kritiky ustaly a další role se na Sebergovou jen hrnuly.

Kromě hraní se Sebergová stále více profilovala i jako aktivistka. Přispívala na dobročinné organizace, ale 10 tisíc dolarů věnovala také černošské organizaci Black Panther Party, což byla radikální politická strana, kterou sledovala FBI. A ta začala sledovat také Sebergovou.

FBI v té době měla speciální ilegální program COINTELPRO na sledování civilních osob, které mohly být nějakým způsobem nebezpečné. Sledovali se jím hlavně levicově orientovaní lidé, u kterých mohlo existovat riziko, že se stanou komunisty. Sebergovou měla CIA v hledáčku právě kvůli tomuto programu. FBI sledovala aktivisty za lidská práva, odpůrce války ve Vietnamu, radikální studenty a mnoho dalších osob. Na vrcholu pomyslného seznamu byl Martin Luther King.

Jean Seberg a Maurice Ronet ve filmu "Les oiseaux vont mourir au Pérou" (1968), který režíroval hereččin manžel Romain Gary. Zdroj: Profimedia

FBI začala vést proti Sebergové štvavou kampaň, což bylo nechutné zvláště v okamžiku, kdy byla těhotná se svým druhým manželem, spisovatelem Romainem Garym. FBI podstrčila novinám falešný tip, že Gary není otcem dítěte, které mělo přijít na svět, ale že je jím významný člen Strany černých panterů. Podle interních dokumentů měla tato kampaň snížit kredit Sebergové v očích Američanů. Některé noviny příběh převzaly, jiné o něm psát odmítly nebo psaly bez udání jmen. O Sebergové se mluvilo jako o perverzní promiskuitní herečce.

Tlak na Sebergovou byl tak obrovský, že se z toho zhroutila, předčasně porodila a její dcera Nina po dvou dnech zemřela. Sebergová s Garym sice vysoudili na bulvárním Newsweeku omluvu a 20 tisíc dolarů, ale to byla slabá náplast. Navíc FBI herečku sledovala a obtěžovala i nadále a dokonce ji šmírovala i při jejím pobytu ve Švýcarsku a Francii. Z archivních dokumentů je patrné, že prezident Richard Nixon byl dobře informován o průběhu akce na „celkovou neutralizaci Sebergové“. Cílem nebylo znemožnit jí účast na různých protestech a akcích, ale poškodit její mentální zdraví a celkovou vyrovnanost. Bylo to mimořádně zákeřné a podlé počínání.

Při pohřbu své holčičky v rodném Marshalltownu nechala herečka otevřenou rakev a pořídila na 180 snímků, aby se každý mohl přesvědčit o barvě kůže dívky. Byla bílá, takže těžko mohl být jejím otcem někdo z černošské organizace.

Podle Garyho se Sebergová po smrti své dcery zhroutila. Každý rok na výročí její smrti se pokoušela spáchat sebevraždu. 30. srpna roku 1979 čtyřicetiletá Sebergová zmizela kdesi v Paříži. O deset dní později ji našl mrtvou na zadním sedadle vozu s lahvičkou barbiturátů. Vedle ležel lístek se vzkazem: "Odpusťte mi, už nemohu déle žít s mými nervy".

Její smrt byla označena za sebevraždu, přestože existovaly vážné pochybnosti, jak se dostala do vozu. V krvi měla totiž velké množství alkoholu, ale ve voze přitom žádný alkohol nalezen nebyl. Zřejmě její tělo někdo umístil do auta až po její smrti. FBI přiznala až po desítkách let, že vedla proti Sebergové dlouhou pomlouvačnou kampaň.

Na motivy hereččina životního příběhu vznikl film Seberg (2019) v hlavní roli s Kristen Stewart.

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

14. 01. 2020 | 13:00

Zavří­t reklamu