Dívka, která čichá barvy | zdroj: YouTube


Jedenáctiletá dívka poznává barvy podle vůně a text přečte se zavázanýma očima

TÉMATA: psychologie | smysly | nadpřirozené schopnosti | lidé

user-avatar

Yvonne K.

19. 03. 2018 | 12:30

Deepti Regmi, jedenáctiletá dívka z Nepálu, má zvláštní schopnost – se zavázanýma očima dokáže poznat barvy po čichu. Pouhým hmatem také přečte vytištěný text v novinách nebo věty zapsané propiskou do sešitu. Tyto schopnosti se u ní spontánně rozvinuly zhruba před rokem, a přestože je dívka připisuje Bohu, pravděpodobně se jedná o zvláštní druh vnímání, známý jako synestézie, při kterém dochází k propojenosti smyslů.

Běžně lidé jednotlivé kvality svého vnímání ostře odlišují, tvar vnímají jako tvar, chuť jako chuť a barvu něčeho jako barvu. Synestetik má některé kvality vjemů neoddělitelně spojené.

Synestézie představuje způsob vnímání, kdy určitý vjem vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (například číslice nebo písmeno vyvolává dojem určité barvy, určité slovo vyvolává dojem chutě, zvuk vyvolává pocit dotyku apod.). V praxi to může znamenat, že synestetikovy dny v týdnu jsou pevně propojeny s určitými barvami, že barevně slyší hudbu, anebo že mu slova chutnají určitou chutí či voní konkrétní vůní. Deepti Regmi považuje své schopnosti za dar od Boha a trénuje se v nich. Její rodiče ji v tom podporují.

Věda sice přesně nezná důvody tohoto jevu, ale aspoň jej nepopírá (jako u jiných věcí). Uvádí se, že tuto schopnost zažil asi jeden ze dvou tisíc lidí, podle jiného zdroje jsou to dva lidé z milionu. Vyskytuje se hojně u dětí a ustupuje během jejich vývoje. Projevuje se šestkrát častěji u žen než u mužů, je hojnější u přírodních národů a více se vyskytuje u umělců než u jiných skupin lidí. Synestetikem musel být i francouzský básník Arthur Rimbaud, jak lze vyčíst například z jeho slavné básně Samohlásky.

Vědci v oblasti synestézií rozlišují synestézie pravé a nepravé. Nepravé jsou podle nich vyvolány patologickými či umělými podněty, např. intoxikací psychotropní látkou, migrénou, epilepsií, cévní mozkovou příhodou nebo nádorem (mezi ně patří synestézie barev a tónů hudebního skladatele Maurice Ravella). Pravé synestézie jsou naopak trvalé, z velké části dědičné a nelze je řadit mezi chorobné procesy. Alexandr Nikolajevič Skrjabin, Vincent van Gogh, Vasilij Kandinský, Vladimír Nabokov, Edgar A. Poe, Charles Baudelaire, Ferenc Liszt, Franz Schubert, Ludwig Beethoven a další umělci byli podle současných badatelů touto schopností obdařeni. 

user-avatar

Yvonne K.

19. 03. 2018 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce