Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství.

Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství. | zdroj: Profimedia.cz


Jiří Menzel: Ostře sledovanými vlaky si vydělal na zeleného trabanta

TÉMATA: filmy | filmové ceny | oscar | jiří menzel | 1968 | československo

user-avatar

Yvonne K.

7. 03. 2018 | 04:00

Za svůj první celovečerní film Ostře sledované vlaky obdržel Jiří Menzel v roce 1968 Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Nominace na zlatou sošku mu v roce 1968 umožnila jako málokterému českému umělci té doby vycestovat za velikou louži a ocitnout se ve společnosti velkých hollywoodských hvězd. Za oscarový snímek vyinkasoval 27 000 korun československých a mohl si tak pořídit svůj první vůz – zeleného trabanta. Na jiné auto to tehdy nestačilo.

Jen málokterému filmaři se podaří hned se svým debutem získat americkou filmovou cenu, natož pochází-li z malé středoevropské země (tehdy navíc uzavřenou za "železnou oponou"). V devětadvaceti letech byl Jiří Menzel nejmladším režisérem v historii kategorie zahraničních filmů. Když 12. dubna roku 1968 přebíral na slavnostním ceremoniálu z rukou amerického herce a zpěváka Dannyho Kaye sošku Oscara, řekl poněkud nejistou angličtinou pouhou jednu větu: “Jsem rád, že se Američanům líbí český film”. Sám dost dobře tehdy nechápal, čím je film tolik zaujal. Když po návratu domů přijímal na Pražském hradě gratulace od československého prezidenta Ludvíka Svobody, poznamenal, že “je to vlastně film natočený pro Čechy”. 

Ostře sledované vlaky nebyly jediným filmovým zástupcem východního bloku. Mezi pětici nominovaných se dostal také Nákupčí peří z bývalé Jugoslávie. Ostatní filmy reprezentovaly státy s výrazně vyšší oscarovou úspěšností – Francii (Žít a užít), Japonsko (Portrét Chieko) a Španělsko (Očarovaná láska).

Na úspěchu Menzelova snímku v Americe měl lví podíl vlivný italský producent a tehdejší smluvní partner Československého filmexportu Carlo Ponti (manžel slavné italské herečky Sophie Lorenové). Bez jeho konexí a osvědčených marketingových strategií by šance československého filmu na úspěch v zámoří byly mnohonásobně menší. Ponti dokázal Menzelův film prodat v jednom balíku s komerčně atraktivnějšími tituly, přičemž konkurenční snímky nominované ve stejné kategorii se o tak silnou marketingovou podporu opřít nemohly – do americké distribuce nebyly zakoupeny buď vůbec, nebo výrazně později než Vlaky. Jiří Menzel přebírá Oscara za nejlepší cizojazyčný film z rukou amerického herce, zpěváka a tanečníka Dannyho Kaye.

„Získat nominace na cenu americké Akademie pro cizojazyčný film je skoro stejná náhoda jako vyhrát v loterii. Samozřejmě, že nominovaný film musí být aspoň trochu ke koukání, ale dobrých filmů se urodí každý rok hodně a hodně z nich si Oscara také zaslouží. Jenom málo dobrých filmů má ale to štěstí, že má podporu amerického distributora,” upozonil Menzel. 

Jak ve své studii o zahraniční distribuci a přijetí Ostře sledovaných vlaků píše Jindřiška Bláhová, na udělení Oscara měla nemalý vliv americká kritika, která pomáhala vytvořit mýtus „českého filmového zázraku“. Do role stydlivého železničáře obsadil režisér Jiří Menzel zpěváka Václava Neckáře. Sám si ve filmu zahrál malou roli lékaře. Na oscarový ceremoniál si místo Neckáře vzal představitelku průvodčí Máši Jitku Bendovou, mimo jiné i proto, že uměla anglicky a mohla mu překládat.

Československá kinematografie měla v té době za hranicemi dobré jméno, distributoři její produkty nakupovali, kritici o nich psali, diváci na ně chodili. V roce 1966 americká filmová akademie udělila Oscara za nejlepší zahraniční film Jánu Kádárovi a Elmaru Klosovi za jejich Obchod na Korze a rok nato byla na zlatou sošku nominována komedie Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky.

Nepochybně i zásluhou Oscara se Ostře sledované vlaky staly obchodně nejúspěšnějším snímkem druhé poloviny šedesátých let. Do konce dekády byly prodány do třiceti zemí, čímž s velkým náskokem předběhly Obchod na korze i všechny české filmy Miloše Formana.

Filmoví kritici z New York Times zvolili Ostře sledované vlaky jedním z deseti nejlepších filmů roku 1967

 

user-avatar

Yvonne K.

7. 03. 2018 | 04:00

> ExtraStory   |   Inzerce