Jonestownský masakr nemá v dějinách obdoby.

Jonestownský masakr nemá v dějinách obdoby. | zdroj: allthatsinteresting.com


Jonestownský masakr byl poslední velkou hromadnou sebevraždou v amerických dějinách

TÉMATA: masakry | sebevraždy | vraždy | sekty | usa | komunismus | jižní amerika

user-avatar

Tomáš Chalupa

23. 11. 2018 | 14:00

Až do útoků z 11. září 2001 byl Jonestownský masakr největší hromadnou ztrátou na životech civilistů v USA. Pohled na hromady mrtvol obletěl svět a ukázal, čeho jsou lidé schopní ve jménu fanatické víry.

Sektu zvanou Lidový chrám založil reverend Jim Jones, charismatický muž, závislý na drogách a barbiturátech. Lidový chrám založil v odlehlé rurální oblasti Guyany. Zde žila komunita devíti stovek lidí, kteří se zabývali zemědělskou činností a modlitbami. V USA byla sekta pronásledována úřady, proto se Jones rozhodl najít pro ni nové útočiště. Vybral si chudou Guyanu v Jižní Americe, které vládli socialisté. Jones předpokládal, že ti proti komunitě nebudou nijak vystupovat.

Skupina 500 lidí tak začala od roku 1973 budovat na místě chrám a chystat vše na příchod ostatních. Měl zde vzniknout socialistický ráj spojený s duchovnem. Komunistická vláda jim byla skutečně nakloněna, navíc Jones veřejně prohlásil: „My jsme ti nejryzejší komunisté v celé zemi.“  Do země proudili další vyznavači kultu, a Jonestown se tak rozrůstal.

Členové sekty pracovali na polích šest dní v týdnu od rána do večera. Probíhala také výuka socialistických myšlenek. Jones nahrál desítky hodin promluv, které neustále pouštěl na pole pomocí místního rozhlasu, takže lidé celé dny u práce neslyšeli nic jiného než jeho hlas a jeho nekonečné monology.

V komunitě nebylo vězení, přesto existovaly brutální metody, kterými Jones trestal neposlušnost. Provinilce zavíral do jakýchsi dřevěných beden s okýnkem, děti zase musely za trest strávit noc na dně studny. Kdo projevil touhu opustit komunitu, tomu byly ihned násilně podány nejrůznější drogy, kterých měl Jones ohromné množství a sám byl na nich závislý. Děti své rodiče mohly vidět jen v noci, přes den byly zcela v péči celé komunity, která provozovala cosi jako jesle a školku. V komunitě se narodilo také 33 nových dětí.

Jones také neustále tvrdil, že USA plánují celou komunitu zlikvidovat. Byla to pravda jen zčásti, americké úřady i tajné služby se o komunitu zajímaly, navíc prosakovaly zprávy o tom, že tam fungují hodně zvláštní poměry. Jones proto cvičil své ovečky ve spáchání tzv. revoluční sebevraždy. Skutečně několikrát nechal nastoupit všechny své lidi a podal jim jed s tím, že do 45 minut po jeho vypití zemřou. Všichni si jej bez odporu vzali. Ovšem pak jim Jones oznámil, že to nebyl jed, ale jen voda. Ovšem současně je upozornil, že okamžik skutečné revoluční sebevraždy se blíží. Blížil se ostatně i jeho vlastní konec, protože jeho zdraví se zhoršovalo – měl rakovinu ledvin.

Čtyři dny před masakrem dorazil do Jonestownu republikán Leo Ryan s delegací novinářů. Chtěl vyšetřit, co se v místě děje. Měl k tomu své osobní důvody. K sektě náležel jeho osobní přítel Bob Houston, jehož znetvořené tělo se našlo v Kalifornii. Členové sekty Ryana ale odmítli vpustit na pozemek. Ryan nakonec i s delegací přece jen dostal povolení a zúčastnil se jakéhosi ukázkového dne. Jones se ho snažil všemožně přesvědčit, že lidé v komunitě jsou šťastní. Jenže v noci dva členové sekty požádali Ryana, aby mohli utéct společně s jeho delegací. K delegaci se postupně chtěli přidávat další lidé, někteří svévolně opouštěli Jonestown.

Ryan shromáždil lidi včetně uprchlíků na letišti, odkud je měla transportovat dvě letadla. První odletělo, ale na druhé zahájili palbu členové sekty. Zabili Ryana, pilota letadla i dalších několik lidí. To byl zlomový moment. Jones oznámil svým lidem, že členové sekty bez jeho vědomí napadli delegaci a že hrozí bezprostřední odvetný útok na komunitu. Američané se dozajista přijdou pomstít. Je čas spáchat revoluční sebevraždu.

Většina lidí souhlasila. Objevily se sice názory, že by bylo lepší uprchnout do Sovětského svazu, ale to Jones odmítal. Vrazi Ryana a jeho lidí byli v Jonestownu oslavováni jako hrdinové. Krátce nato si začali první lidé brát kyanid. Jako první byly tráveny děti, aby rodiče měly méně důvodů z celého plánu vycouvat. „Bude to nádherný den,“ volal na sebevrahy Jones. Lidé umírali do pěti minut. Vždy je vyvedli ven před chrám, takže umírali v jeho okolí. Sám Jones se neotrávil, ale prostřelil si hlavu brokovnicí. Jen několika málo lidem se podařilo vyhnout smrti. Jedna žena se schovala pod postel, další starší muž předstíral smrt, aniž by si vzal jed.

Záběry devíti stovek mrtvých obletěly svět, a Jonestownský masakr se stal jednou z nejhrůznějších událostí té doby. Přestože se odehrál mimo území Spojených států, byl považován za americkou národní tragédii.

user-avatar

Tomáš Chalupa

23. 11. 2018 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce