Fontainebleauský les přitahuje zájem nejen milovníků boulderingu, ale i záhadologů.

Fontainebleauský les přitahuje zájem nejen milovníků boulderingu, ale i záhadologů. | zdroj: ancientpages.com


Jsou podivné pískovcové "sochy" a nápisy ve Fontainebleauském lese pozůstatkem prastaré civilizace?

TÉMATA: les | francie | paříž | fontainebleau | skalní město | kameny | prehistorie |

user-avatar

yk

10. 03. 2019 | 09:00

Každý víkend se tisíce Francouzů prochází ve Fontainebleauském lese, obdivují se zdejším pískovcovým balvanům, aniž by tušili, že jsou možná dílem neznámé civilizace z dávných časů.

Fontainebleauský les, rozkládající se na ploše 260 kilometrů čtverečních, je jedním z největších a nejkrásnějších lesů ve Francii. Nalézá se zhruba 60 kilometrů jihovýchodně od Paříže a je oblíbeným výletním cílem Pařížanů. Nebylo tomu tak ale vždy. Až do 40. let 19. století to byla tajemná, divoká lokalita, kam se kromě pár kriminálníků a trestanců prchajících před zákonem jen málokdo odvážil vstoupit. A i ti zprvu váhali, zda v rozlehlém Pivním lese, jak se dříve rozlehlému lesu se starými stromy a temnými, úzkými slujemi přezdívalo, vyhledají tajný úkryt.

Mezi lidmi kolovaly různé zkazky o tajemných obyvatelích tohoto lesa. Tradovalo se, že les střeží “Velký lovec” či “Černý lovec” s doprovodem ostrých a vzteklých psů a napadne každého, kdo by se do těchto míst opovážil vstoupit. Není divu, že se Fontainebleauskému lesů dříve lidé zdaleka vyhýbali a neměli tak možnost poznat jeho skryté krásy. Až v roce 1849, kdy byla do města Fontainebleau přivedena železnice, se les stal oblíbeným cílem nedělních výletů a pikniků. Svými romantickými sceneriemi a bizarními skalisky provokoval nejen imaginaci malířů-impresionistů, ale i zvídavých badatelů. Ukázalo se, že v lese je co objevovat. Mnoho takových záhadných symbolů se našlo na skalních stěnách a v jeskyních.

Tajemné rytiny

V jeskyních i na pískovcových kamenech se našel velký počet zvláštních, nepochopitelných nápisů, kreseb a znaků. Dohromady pokrývají více než 2000 kilometrů čtverečních. Podle badatele J.-L. Donkeyho jsou staré až 30 000 let.

Nejstarší nápisy jsou nerozluštitelné, jde o jednoduché abstraktní linie. Ty mladšího data z doby železné zobrazují lidské nebo zvířecí postavy a propracované symboly, jejichž přesný význam nám ale uniká. Mnohé z nich byly vyryty do kamenů na téměř nepřístupných místech. Někde jsou sluje tak úzké, že badatelé mohli jen natáhnout ruku a zkoumat rytiny pohmatem.

Některé z kreseb zobrazují podivné bytosti s obdélníkovými těly bez krku, s dutýma očima a nosy ve tvaru písmene U. Mnohé postrádají nohy nebo mají jen tři prsty. 

Stopy po dávné zmizelé civilizaci?

Někteří archeologové a vědci, kteří tyto skalní rytiny studovali, se domnívají, že jeskyně ve  Fontainebleauském lese obývali před desítkami tisíc let lidé. Počátkem 60. let amatérský archeolog Robert Gonzo zde dokonce objevil hrobky z mladší doby kamenné. Jedna z nich byla umístěna pod obřími kamennými bloky. Není jasné, zda tyto kameny zde byly od přírody, nebo je seskupily lidské ruce.

Co je však zajímavé, je to, že Gonzo  uvnitř hrobky našel několik malých kamenných sošek a desek. Že jde o sochy, však někteří vědci zpochybnili s tím, že jsou přírodního původu. Desky ovšem představují archeologický problém. Jsou na nich vyryty ideogramy indikující neznámý písemný systém. To by znamenalo, že v Evropě žila vyspělá civilizace se znalostí písma dlouho předtím, než je všeobecně uznáváno. Jenže podle mainstreamové vědy písmo vzniklo mnohem později na Středním východě. Nejstarší písmo pochází ze Sumeru kolem 3 300 před naším letopočtem. Nicméně existují i další nálezy pravěkého písma, které předcházelo Sumeru, jako třeba tărtărijské hliněné destičky se znaky připomínající sumerské piktogramy.

Je tedy možné, že původní obyvatelé z  Fontainebleauského lesa byli předky těch, co později migrovali a kolonizovali Střední východ? 

Fantaskní kameny

Bizarně formované pískovcové valouny jsou bez pochyby tím nejvýraznějším a nejpodivuhodnějším úkazem Fontainebleauského lesa. Mnohé z nich působí jako do detailu přesně vymodelované sochy zvířat. Opice, krokodýli, želvy, létající hadi, velryby, sloni, dinosauři, nosorožci, dravci, lachtani, medvědi a představitelé mnoha dalších druhů jsou rozmístěni v nevelkých vzdálenostech od sebe a jakoby záměrně soustředěni do skupin. Zvláštní je, že jsou to vesměs zvířata, která se vyskytovala v jiných částech světa a dokonce i v jiné době. Kromě nich tu lze nalézt i útvary představující lidské postavy, jež mají tváře. Oázkou je, zda jde o hříčku přírody, či záměrně vytvořené lidské dílo. Kamenný slon

Příroda kreativcem?

Pro kameny, které se až zázračně podobají lidem nebo zvířatům, existuje výraz petrimundo. Do této kategorie lze zařadit i skalní útvary ve  Fontainebleauském lese. To, že v nich člověk poznává konkrétní tvary, lze vysvětlit psychologickým jevem zvaným pareidolie, při němž dochází k dotváření vnímaných neurčitých nebo nezřetelných podnětů ve smysluplné obrazy za pomoci fantazie. Typickým příkladem je rozeznávání tváří, zvířat a jiných objektů ve tvaru oblaků.

Povrch kamenů ve Fontainebleauském lese navíc nejeví žádné známky opracování. Od okamžiku zkamenění nerušeně zvětrávají již 30 milionů roků. Že by však pouhou náhodou se na jednom místě mineralizovalo takové množství exotické zvěře a k tomu sfingy a dokonale vymodelované lidské hlavy, je však zarážející. Některé skalní útvary dokonce vypadají jako hrady nebo evokují postavy Titánů z mytologie. Ale i když takovou možnost připustíme, jak vysvětlit to, že jsou tu pohromadě tři kompletně vymodelovaní sloni s choboty, očima, trupem, nohama i ocasem? Až příliš dokonalé, aby to byla pouhá náhoda.

Jisté vysvětlení přinesl  v jedné ze svých knih francouzský badatel Robert Charroux. Vyslovil přesvědčení, že i pouhé kameny a holé skály mohou být obdařeny jistou dávkou rozumu, paměti a specifickým jazykem, s jehož pomocí dovedou komunikovat s lidmi a vyjádřit své pocity. Tvrdí, že příroda ve  Fontainebleau manifestovala svou nespornou inteligenci a tvůrčí záměry a z pískovce uhnětla zkušební modely svých budoucích nejdokonalejších stvoření – lidí a zvířat. Podle něj příroda tíhne ke změně a má kreativní schopnosti. 

Pakt se zvířaty

Pár vědců je ochotno připustit, že člověk žil ve  Fontainebleauském lese už před 30 miliony lety. A někteří badatelé nezavrhují tak zcela myšlenku, že petrimundo jsou dílem prehistorického člověka. Umí si představit, že i v tak dávné době zde existovala rozvinutá civilizace disponující potřebnými dovednostmi a znalostmi. Je tak možné, že sochy vznikly dlouho předtím, než kameny zvětraly. Jiná teorie připouští zásah génia a hovoří o neznámé, zřejmě mimozemské technologii sochařství, která na skalním masivu nezanechává sebemenší stopu.

A proč se nejčastěji zpodobňovala zvířata? Kamenný bestiář se v mnohém podobá jeskynním malbám v Lascaux, Chauvet nebo Altamiře, kde sloužily šamanům k rituálním účelům – k uzavření dohody s kolektivní duší jednotlivých druhů zvířat. Nelze tak vyloučit, že plnily obdobný účel – zajistit dostatek potravy pro komunitu v drsných časech.

 

user-avatar

yk

10. 03. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce