Slušovické krávy vykazovaly nejvyšší dojivost v republice. Foto: Jan Regal

Slušovické krávy vykazovaly nejvyšší dojivost v republice. Foto: Jan Regal | zdroj: archiv


JZD Slušovice - hospodářský zázrak, nebo protekční firma?

TÉMATA: zemědělské družstvo | zemědělství | socialismus | československo | slušovice | františek čuba

user-avatar

Václav Pokorný

3. 07. 2019 | 07:00

Jednotné zemědělské družstvo Agrokombinát Slušovice byl výrazným fenoménem takzvaného pozdního socialismu. Při jeho dnešním hodnocení však není úplně jasné, zda šlo o mimořádný hospodářský úspěch díky pracovitosti lidí a chytrému vedení družstva, nebo o projekt všemožně podporovaný z vyšších míst kvůli komunistické propagandě.

Slušovice jsou moravskou obcí poblíž Zlína, která se v 80. letech minulého století těšila nebývalému hospodářskému rozmachu. Duchovním otcem slušovického zázraku byl nedávno zemřelý František Čuba, moravský agronom a předseda JZD AK Slušovice, který malý zemědělský podnik změnil v giganta s obratem v řádu několika miliard korun.

Vznik samotného JZD Slušovice spadá do roku 1952. Již od roku 1963 stál v jejím čele František Čuba, kterému tehdy bylo pouhých 27 let a družstvo přebral, když se doslova topilo v dluzích. Postupem doby je dovedl k prosperitě a celonárodnímu věhlasu. Podle mnohých tehdejších i současných odborníků mělo zásadní vliv na úspěch podniku právě vedení Františka Čuby, který zvedl pracovní morálku a zaměstnance se snažil k vyšším výkonům různě motivovat (např. bodovacím systémem hodnocení práce). On sám tvrdil, že neměl od roku 1963 dovolenou a v tomtéž roce vyhlásil boj alkoholu mezi všemi družstevníky ve Slušovicích, který se ukázal jako funkční a účinný. V dobách největší prosperity družstva brali zdejší pracovníci mnohonásobně vyšší mzdy než ostatní zaměstnanci v republice. 

V osmdesátých letech byla pod JZD AK Slušovice začleňována sousední zemědělská družstva a aplikovány stejné agrární technologie, zejména pak nové plodiny a chemie pro dosažení vysoce nadstandardních výnosů oproti tehdejším standardům. Věhlasná v té době byla i slušovická zelenina pěstovaná na valašském podhůří ve sklenících a na hydroponii. Ve velkém se pěstovala také kukuřice a choval skot. 

Pod Čubovým vedením se družstvo nezaměřovalo jen na zemědělství. To koncem 80. let tvořilo dokonce výrazně menšinový podíl produkce družstva. Jednalo se o široký přidružený výrobní program od biochemie (přípravky pro boj proti hmyzu, které se vyvážely například do Asie) přes jogurty, pneumatiky, počítače až po kravíny. JZD Slušovice postupně rozšiřovalo aktivity do mnoha oblastí, namátkou lze jmenovat vlastní leteckou společnost Air Moravia nebo vybudování testovacích tratí pro západoněmeckou automobilku Audi v Československu. Družstvo také dováželo zahraniční zboží tuzexového typu, které se prodávalo ve vlastních prodejnách Kvatro

Samotná obec Slušovice se v daném období výrazně rozrostla a zbohatla. Pořádaly se zde celorepublikově oblíbené koňské dostihy a tamější fotbalové družstvo se z okresního přeboru probojovalo až do II. ligy.

Tržby družstva v roce 1989, kdy bylo na vrcholu, dosáhly 7 miliard korun a zisk činil téměř 830 milionů. Firma expandovala do Sovětského svazu, Vietnamu či Egypta a spolupracovala i s firmami v Itálii či Západním Německu. Po sametové revoluci došlo v roce 1990 k její likvidaci a rozdělení na menší akciové firmy. 

Z dnešního pohledu se dá říci, že JZD Slušovice vytvořilo v socialistickém Československu určitou hospodářskou anomálii, která by jiným družstevníkům rozhodně umožněna nebyla. 

Rozšířit činnost družstva do takové šíře bylo možné jen proto, že si František Čuba zajistil jasnou podporu komunistického režimu. K obdivovatelům firmy patřil například předseda tehdejší vlády Lubomír Štrougal nebo předseda komunistické strany Milouš Jakeš. 

user-avatar

Václav Pokorný

3. 07. 2019 | 07:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu