Kamenný pastýř je jeden z mála kamenů v Česku, který lze s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný pravěký menhir. Foto: Jan Pohribný

Kamenný pastýř je jeden z mála kamenů v Česku, který lze s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný pravěký menhir. Foto: Jan Pohribný | zdroj: itras.cz


Kamenný pastýř: Největší menhir v Česku vyzařuje pozitivní energii

TÉMATA: česko | čechy | megality | menhiry | tajemná místa čech | pravěk

user-avatar

Václav Pokorný

10. 06. 2018 | 09:00

Poblíž obce Klobuky na Slánsku stojí na poli tři a půl metru vysoký největší český menhir. Podle badatelů, zastávajících teorii o vyzařování transformované energie kamenů, vydává obrovskou pozitivní energii a vytváří kolem sebe ochranné pole.

Megalitické útvary dnes najdeme snad po celém světě. Jeden z nich se nachází i u nás v Česku nedaleko vesnice Klobuky. Jmenuje se Kamenný pastýř, ale také se mu říká Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha. Jde o tři a půl metru vysoký a pět tun vážící menhir, což je kamenný blok svisle zasazený do země. Je nejvyšším v České republice a pravděpodobně jeden z mála menhirů na našem území, který skutečně pochází z pradávných dob. Jaký byl jeho původní význam, se ale dodnes vědcům nepodařilo určit.

Podle staré legendy na tomto místě kdysi nechal Bůh v odvetu za nestoudné rouhání zaklít obecního pastýře i s jeho stádem. Podle jiné pověsti se kámen při každém zazvonění v blízkém kostele v Klobukách, vzdáleném asi 800 metrů, posune o jeden krok ke kostelu. Až k němu dorazí, nastane prý konec světa. Kamenný pastýř v době, kdy ještě jeho okolí nebylo upraveno.

Zajímavým faktem je však souvislost mezi menhirem a horou Říp. Pokud od Kamenného pastýře pozorujete horu Říp, která stojí nedaleko, ve dnech 30. 4. a 13 .8. bude slunce vycházet přímo za ním, tedy přesně na významné keltské svátky Beltine a Lugnasad.

Je pravdou, že v okolí Klobuk byly odkryty keltské hroby a mnozí badatelé tak trvají na tom, že obrovský menhir vztyčili právě Keltové. Ovšem pravdou je i to, že záhadná megalitická kultura, která stavby z obřích balvanů budovala po celé západní Evropě, působila přibližně ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, tedy o mnoho let dříve, než přišly keltské kmeny na naše území. O tom, že se mohlo jednat o megalitickou kulturu, jež se u nás rozvíjela ve 3. tisíciletí před naším letopočtem, svědčí nálezy šňůrové keramiky v prostoru obce. Dokonce zde byla naleza volutová keramika kultury, která zde působila v 6. tisíciletí před naším letopočtem. České menhiry jsou tak nejspíš nejzazším výběžkem rozšíření podobných staveb v severním Německu. Kultura, která je budovala, žila podél mořských pobřeží a řek a na naše území dorazila patrně po Labi a dále proti proudu řek Ohře a Vltavy. Kámen menhiru tvoří rezavě hnědý středozrný pískovec se železitým tmelem.

Většina dnešních hypotéz přisuzuje megalitům energetickou roli. Pomocí kamenů je prý možné získávat energii potřebnou k posílení a ochraně lidí, rostlin a zvířat. Jinde naopak mohly menhiry plnit úlohu ochrannou a uzavírat energii negativní a bránit jí ve škodlivém vlivu na vše živé.

Za pomoci magnetometrů bylo zjištěno, že Pastýř vytváří zápornou magnetickou anomálii, je tedy svým magnetickým polem otočen proti poli zemskému. Při východu slunce se však tato anomálie posouvá o jeden metr na východ a kámen kolem sebe vytváří ochranné energetické pole ve tvaru kruhu. Pokud jsou po obvodu tohoto kruhu seřazeny další kameny, předává menhir energii těmto kamenům, které jsou pak rovněž energeticky spojeny. Takto vytvořené ochranné energetické pole je schopné tlumit negativní zóny, včetně dnes již i oficiálními vědci uznávaných zón geopatogenních.

Tomu, že v obvodu menhiru mohly stát ještě další menší kameny, napovídá také dochované svědectví od účetního z klobuckého cukrovaru z roku 1901. Z něj vyplývá, že 200 až 300 metrů severně od dnešního menhiru byly vyorány dva kameny z podobného materiálu a asi dvacet osm kroků od stojícího kamene směrem na obec Telce byl vyorán další větší kámen.



user-avatar

Václav Pokorný

10. 06. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce