Kamenný reliéf na nábřežní zdi u Křižovníků v Praze, známý jako Bradáč" | zdroj: internet


Tajemný muž s bradkou nad Vltavou. Kde se vzal a komu patřil?

TÉMATA: praha | archeologie

Kamenné hlavy tajemného muže s bradkou si všimne jen málokdo. Nenápadně vyčnívá z nábřežní zdi mezi Mosteckou věží a budovou kláštera řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Původně se tato plastika nalézala na posledním zachovalém oblouku Juditina mostu. Zda je však stejně stará a koho vlastně představovala, zůstává dodnes hádankou. Pražané ji od nepaměti nazývají Bradáčem.

user-avatar

Markéta Oderská

25. 09. 2017 | 15:30

Oblouk Juditina mostu se zachoval proto, že na něm stály budovy křižovnického kláštera. Hlava byla původně obrácená směrem ke Karlovu mostu, a protože byla dobře viditelná, začali ji Pražané už od středověku používat jako vodočet velkých povodní na Vltavě. Jednotlivé části Bradáčova obličeje sloužily jako indikační stupnice povodňového nebezpečí.

Bradáč: Kamenný strážce Vtavy

Podle Starých letopisů českých sahala voda v roce 1432 k Bradáčově nosu, zatímco další povodeň v roce 1481 přikryla téměř celou jeho hlavu a nechala mu suchou jen pleš. Až od roku 1714 se úrovně povodní začaly zaznamenávat v loktech nad normálem říční hladiny, a nikoli podle Bradáče. Přesto na něj Pražané nedali dopustit a při úpravě nábřeží v roce 1847, kdy byl pilíř Juditina mostu zasypán, jej přemístili na nově postavenou nábřežní zeď u Křižovníků.

Bradáč: Kamenný strážce Vtavy

Dodnes budí hlava tajemného muže řadu otázek. Je Bradáč stejně starý jako původní románský most Juditin, který překlenoval Vltavu v letech 1170 až 1342, než jej strhla veliká povodeň? Nebo jde o pozdější výtvor? Podle legendy prý znázorňuje prvního italského stavitele románského Juditina mostu z 12. století, jehož byl kamenný basreliéf součástí. První písemná zmínka o této plastice však pochází až z roku 1432, kdy tu už dávno stál Karlův most. Proti této hypotéze mluví i to, že pískovec, z něhož byla Bradáčova hlava zhotovena, nebyl v době románské příliš používán a rovněž plnovous nepatřil k trendům této doby. Podle všeho tedy Bradáč patří spíše do doby, kdy se stavěl Karlův most.

 Zachovaný původní oblouk Juditina mostu na staroměstské straně Vltavy.

Další nevyřešenou hádankou je, koho plastika představovala. Jako nejlogičtější se jeví varianta, že by mohlo jít o stavitele Karlova mostu Petra Parléře. Proč ji ovšem umístili na zbytek starého mostu a nikoli na ten nový, je záhadou. Nabízí se také možnost, že by mohla busta zpodobňovat jednoho z velmistrů řádu Křižovníků, pravděpodobně Oldřicha, který v polovině 14. století organizoval větší stavební úpravy v místech působení řádu. Našly se však také úvahy, že jde o vyobrazení Ježíše.

 "Bradáč" se náramně podobá Petru Parléřovi, staviteli Karlova mostu.

 Ať tak či onak, od roku 2005 má již Bradáč svoji věrnou kopii. Zhotovil ji akademický sochař Petr Váňa a nalézá se na svém původním místě – dochovaném zbytku Juditina mostu.

Replika Bradáče od akademického sochaře Petra Váni

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

25. 09. 2017 | 15:30