Karel Gott v Hamburku. Foto: Norbert Unfried

Karel Gott v Hamburku. Foto: Norbert Unfried | zdroj: pinterest


Karel Gott nacvičoval emigraci už v pubertě, vždy se ale vrátil domů

TÉMATA: zpěváci | hudba | karel gott | československo | gustáv husák | normalizace | emigrace

user-avatar

Václav Pokorný

11. 10. 2019 | 09:00

Život našeho nejslavnějšího zpěváka Karla Gotta nebyl jen procházka růžovým sadem. Ve svém životě se ocitl před několika těžkými volbami. Rozhodnutí, zda emigrovat, nebo ne, bylo zřejmě jedno z nejobtížnějších.

Karel Gott se poprvé o emigraci pokusil v roce 1952 ve věku třinácti let. Společně se svým spolužákem Oldou Bukovanským se rozhodli přejít přes hranici NDR a poté pokračovat na kapitalistický Západ. Oba mladíci měli vypracovaný emigrační plán pod krycím jménem „Cesta na Sever“. Při plížení v úseku státní hranice Cínovec–Zinnwald je však zadrželi orgány Sboru národní bezpečnosti. Podle některých historiků byl tento pokus o emigraci důvodem, proč nebyl později Karel Gott přijat na uměleckoprůmyslovou školu.

Podruhé byl Gott rozhodnutý emigrovat v 70. letech společně s Ladislavem a Jiřím Štaidlovými. V roce 1971 byli pracovně v západním Německu, ale po vypršení víza v červenci toho roku se již do Československa nevrátili. Podle zákonů nastupující normalizace se to rovnalo trestnému činu nezákonného opuštění republiky. Z československého idolu se tak rázem stal rebel a StB zahájila jeho trestní stíhání. 2. srpna byl obviněn z trestného činu opuštění republiky. 

V tentýž den, kdy začala tajná policie Gotta stíhat, přijeli její příslušníci do domu Gottových rodičů, zabavili majetek, prověřili konta a začal dvouměsíční kolotoč výslechů.

Za těchto okolností se Karel Gott rozhodl napsat dopis generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Gustávu Husákovi, ve kterém ho při případném návratu do vlasti prosil o shovívavost. Vysvětloval v něm také své důvody k emigraci. Cítil prý, že se nad populárními umělci stahují mračna. 

"Přestože jsem se v roce 1969 a 1970 postavil se všemi svými spolupracovníky do řady těch, kteří si upřímně přáli normalizaci občanského i kulturního života v naší zemi, a tento postoj jsem jasně vyjádřil činy, setkával jsem se doma na každém kroku s nepřekonatelnými obtížemi," stálo v dopisu. 

Karel Gott s bratry Ladislavem a Jiřím Štaidlovými

Nakonec si soudruzi pozvali Gotta i s bratry Štaidlovými na “obchodní misi” (tehdejší obdobu velvyslanectví)  do Frankfurtu nad Mohanem, kde jim vyřídili vzkaz generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Jeho nabídka zněla, že když se vrátí do Československa, nikdo z nich nebude potrestán a dál budou moci jezdit na zahraniční turné.

Toto řešení bylo nakonec výhodné pro obě strany. Ani komunisté si tehdy v očích veřejnosti nemohli dovolit ztratit jednoho z nejoblíbenějších českých zpěváků. Gott i bratři Štaidlovi se proto na začátku září po dvouměsíční „emigraci“ vrátili do Československa. Gottův pobyt v Německu byl poté zpětně legalizován a celá věc se zahrála do autu jako nedorozumění. Podle StB však musel Karel Gott na kobereček, kde vyjádřil vděk, aby mohl dál cestovat do zahraničí.

 

user-avatar

Václav Pokorný

11. 10. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu