Výhled z Louštína na křivoklátské lesy.

Výhled z Louštína na křivoklátské lesy. | zdroj: obec-krusovice.cz


Karel IV. chtěl uchránit lesy pro příští generace, tresty za kácení byly tvrdé

TÉMATA: lesy | středověk | karel IV. | marie terezie | české lesy | kůrovec | sucho | kalamita

user-avatar

Václav Pokorný

29. 04. 2019 | 08:00

Již ve středověku za vlády císaře Karla IV. začalo v Čechách docházet k silné devastaci lesů a odlesňování v důsledku stále větší potřeby palivového dříví a rozvíjející se těžby nerostných surovin. Moudrý vladař reagoval vydáním obecně platného zákoníku, ve kterém zakázal kácení stromů v královských lesích. Za nedodržení tohoto zákona hrozil trest utětí pravé ruky.

Každý člověk, který dnes projíždí českou krajinou, si nemůže nevšimnout, že se s našimi lesy děje něco zásadního. Lesy napadené kůrovcem, sužované orkány, rostoucí teplotou a suchem masově vymírají. Může za to i neschopnost státních podniků pružně reagovat na vznikající problémy. Dnešní stav lesů odborníci označují za ekologickou katastrofu. Podle odborníků na lesní hospodářství správci lesů „zaspali” a staré lesy dnes nejsou schopny hrozbám samy čelit.

Zatímco stát jako největší vlastník českých lesů s nápravou stále otálí, císař a český král Karel IV. jednal při ohrožení tehdejších lesů velmi rázně. V roce 1355 vydal obecně platný zákoník pro země koruny české, takzvané Maiestas Carolina, ve kterém byl již tehdy zmíněn význam lesů pro společnost:

„Krásný soubor našich lesů, vzbuzující obdiv cizinců, chceme netoliko promrhati, ale zamýšlíme jej uchrániti od veškerého kácení. Chtějíce, aby lesy zůstaly nedotknuté a věčné, rozkazujeme, aby žádný z našich hajných nebo lovčích ani žádná jiná osoba nesměl je káceti, vyvážeti nějaké dříví z našich lesů, zcizovati je nebo prodávati, leč pouze dřevo suché a to, které padne silou větrů…..Kdo by jednal opačně, tomu hrozí trest utětí pravé ruky.“

Je tedy na čase, aby si dnešní lesní hospodáři vzali příklad z našich předků a začali v našich lesích se systematickou změnou hospodaření. Jejich vymírání není zřejmé jen na odlesněných kopcích, ale i v analýzách, které ukazují, že ztráta jehličí u českých jehličnanů je nejvyšší v Evropě. Je jasné i laikovi, že za čtyřicet let budou smrky prosperovat už jen v nejvyšších polohách Krkonoš, Šumavy, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku.

Na celém zbytku republiky hrozí plošný rozpad smrkových monokultur. Když císařovna Marie Terezie zaváděla v polovině 18. století v našich zemích moderní lesnictví, jehož součástí byla péče o lesy do té doby spalované v hutích, sklárnách a dalším průmyslu, bylo asi logickým krokem i vzhledem k chladnější klimatické periodě zaměřit se na rychle a zpříma rostoucí smrk. Ovšem dnes je naopak rozumným krokem smrk co nejrychleji opustit. Studie publikovaná v  prestižním časopise Nature Climate Change týmem profesora Hanewinkela již v roce 2012 přesvědčivě ukazuje, že Česká republika se stejně jako další země střední Evropy stane již za pár desítek let optimálním prostředím pro dub, buk a další listnaté dřeviny, zatímco smrk zde bude hynout dříve než ve svém mýtním věku a s jeho pěstováním budou spojeny ekonomické ztráty.

Není to nic nového, vždyť již v roce 1995 na totéž upozorňovala studie kolektivu doc. Antonína Bučka z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, vycházející z tehdejších modelů, a návazně i další vědecké práce. V roce 2006 vyzvalo vládní činitele k bezodkladným krokům více než 200 českých vědců ve Stanovisku vědeckých a odborných pracovníků k ochraně českých lesů. Odborníci, ekologické organizace a část lesníků vyzývají ke změnám již více než 20 let.

 

user-avatar

Václav Pokorný

29. 04. 2019 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce