Konrad Henlain s Adolfem Hitlerem během mnichovské krize v roce 1938.

Konrad Henlain s Adolfem Hitlerem během mnichovské krize v roce 1938. | zdroj: wroclaw.fotopolska.eu


Karlovarský program 1938: Henleinovci vyhlásili nesplnitelné požadavky

TÉMATA: československo | 1938 | henleinovci | adolf hitler | sudety | karlovy vary | nacismus | německo | němci

user-avatar

Václav Pokorný

23. 04. 2018 | 12:30

Na březnových jednáních v Berlíně v roce 1938 se Hitler s Konradem Henleinem domluvili na taktice, jak rozbít demokratické Československo. Recept byl jednoduchý: vždy žádat víc, než je možné splnit! Sudetoněmecká strana pak 24. dubna přijala osmibodový Karlovarský program, jehož naplnění by znamenalo zásadní ohrožení státní suverenity.

Československo bylo v roce 1938 ve velmi kritické situaci. 12. března došlo k připojení Rakouska k nacistickému Německu. Přesně dva týdny po tomto záboru si Hitler pozval do Berlína Konrada Henleina, předsedu sudetoněmecké strany, zastupující německou menšinu v Československu. Společně připravili plán, který bude pro československou vládu nepřijatelný. “Musíme vždy požadovat tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni”.  Tato jednoduchá věta v hlavních obrysech vyjadřovala plán postupu těchto představitelů. K.H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24. 4. 1938.

Již 24. dubna 1938 vyhlásil Konrad Henlein na sjezdu sudetoněmecké strany v Karlových Varech osmibodový program požadavků, takzvaný Karlovarský program. Ten obsahoval:

 

  • nastolení úplné rovnoprávnosti sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem
  • uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právní osoby, stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení
  • vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života
  • ustavení zákonných ochranných opatření pro sudetské Němce, kteří žijí mimo území souvisle osídlená sudetskými Němci
  • odstranění křivd spáchaných na sudetských Němcích od roku 1918
  • uznání a realizaci zásady, podle níž by v německých oblastech měli pracovat němečtí veřejní zaměstnanci
  • plnou svobodu přiznání se k německé národnosti a k německému světovému názoru

 

Je nutné ještě připomenout, že v předválečném Československu žily tři miliony občanů německé národnosti, což byla nejpočetnější národnostní menšina. Sudety na mapě

Když čtyři dny poté zahájil předseda československé vlády Milan Hodža s představiteli  sudetoněmecké strany jednání o národnostní otázce, neměl o důmyslné taktice soupeře nejmenší tušení. Stejně tak nemohl vědět o takzvaném Zeleném plánu (Fall Grün), který mezitím Adolf Hitler spolu s nejvyšším armádním velením rozpracoval. Šlo o konkrétní strategické návrhy vojenského útoku na Československo. Ten však nebyl realizován, neboť  k rozbití a ovládnutí republiky stačila geniální manipulace s místní německou menšinou. Adolf Hitler a Konrád Henlein v roce 1938

Pod tlakem událostí pak československá vláda 5. září 1938 Karlovarský program přijala, avšak v souladu s původním Hitlerovým plánem byla tato podaná ruka v září sudetskými představiteli odmítnuta. Samotný Hitler pak v rozhlasovém projevu vyprovokoval ozbrojený puč sudetských Němců. Vše již nezadržitelně spělo k osudovému Mnichovu a destrukci první Československé republiky.

 

user-avatar

Václav Pokorný

23. 04. 2018 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce