Juditin most, rekonstrukční kresba z roku 2012. Autor: Ondřej Šefců, NPÚ, pracoviště v Praze

Juditin most, rekonstrukční kresba z roku 2012. Autor: Ondřej Šefců, NPÚ, pracoviště v Praze | zdroj: metro.cz


Karlův most měl svého předchůdce, byl dokonce kvalitnější

TÉMATA: praha | mosty | památky | románské umění | středověk | mosty

user-avatar

Václav Pokorný

3. 02. 2019 | 10:00

První kamenný most v českých zemích vznikl v Praze ve 12. století a dostal jméno podle Judity Durynské, manželky českého krále Vladislava I. Juditin most přes Vltavu byl ve své době nejstarším kamenným mostem v Českých zemích a druhý nejstarší severně od Alp. Délkou 514 metrů šlo o středoevropský unikát.

Románský předchůdce dnes světoznámého kamenného Karlova mostu v Praze ležel jen o několik metrů dále po proudu řeky.

Nápad vystavět v Praze kamenný most přes Vltavu je přičítán třináctému pražskému biskupovi Danielovi. Po zničení původního dřevěného mostu v roce 1157 se inspiroval kamennými mosty v Itálii, kde byl s knížetem Vladislavem II. na válečném tažení.

Štědrou mecenášku našla tato stavba zejména v králově choti Juditě Durynské, po níž později most dostal jméno. Stavbu prováděli stavitelé povolaní z Itálie.

S výstavbou samotného mostu započal král Vladislav I. v roce 1158, po své korunovaci na českého krále na říšském sněmu v Řezně. Po jeho dokončení roku 1172 měl most 21 oblouků, dvacet pilířů a délkou 514 metrů byl v té době nejdelším kamenným mostem ve střední Evropě. Vydržel až do povodně roku 1342, kdy byl téměř zničen. Poté byly jeho kameny využity při stavbě Karlova mostu.

V minulém století, ale i v současnosti odhalili archeologové u základů Karlova mostu postupně několik zbytků původního mostu Juditina, které pro dnešní historiky představují nedocenitelný vědecký materiál. Některé z nich lze spatřit v Muzeu Karlova mostu, které sídlí v budově řádu křižovníků s červenou hvězdou na Křižovnickém náměstí. V podzemí kláštera se nalézají stěny z parapetního zdiva Juditina mostu z 12. století. Veřejnost sem přístup nemá, přestože zeď je na svůj věk velice dobře zachovalá. Jde o kvádry z petřínského pískovce, který je díky železité příměsi zbarvený do červena. Na kamenech jsou dodnes patrné stopy původního opracování.

„Finální začištění je provedené poměrně širokým dlátem, ale styčné plochy jsou zasekané sekerou. Hrubé opracování mělo svůj účel, díky němu malta na styčných místech lépe přilnula,“ popisuje správce sbírek muzea Karlova mostu Michal Cihla a tvrdí, že Juditin most byl po technické stránce kvalitnější, než je ten Karlův. Ten projektoval Petr Parléř, který s mosty do té doby neměl pořádné zkušenosti. I proto ho stavěli 45 let, zhruba třikrát déle než původní most Juditin.

Nejvýznamnější dochovanou částí románského mostu jsou však dva původní pilíře a první mostní oblouk, jehož rozpětí činí 10,94 metru. Kvádry oblouku mají lichoběžný tvar, což připomíná původní antický způsob klenby. Dochovaná část mostu dnes slouží jako přístaviště výletních člunů.

user-avatar

Václav Pokorný

3. 02. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu