Kašperk patří mezi nejvýznamnější dochované ukázky české hradní architektury 14. století a svou nadmořskou výškou 886 m je nejvýše položeným královským hradem v Česku.

Kašperk patří mezi nejvýznamnější dochované ukázky české hradní architektury 14. století a svou nadmořskou výškou 886 m je nejvýše položeným královským hradem v Česku. | zdroj: kasperk.cz


Kašperk se proměnil ve strašidelný hrad, v jeho okolí se děly divné věci

TÉMATA: česko | hrady | pověsti | šumava | kašperk

user-avatar

Václav Pokorný

4. 11. 2018 | 10:00

V českých zemích snad neexistuje hrad nebo zámek, ke kterému by se nevázala nějaká zajímavá pověst či zvěst o neobvyklých úkazech. Žádný však není opředen tolika tajemnými až strašidelnými příběhy jako Kašperk.

Tajuplný hrad Kašperk se tyčí na severozápadním výběžku hory Ždánova u Kašperských hor v nadmořské výšce 886 metrů. Roku 1356 jej založil český král a římský císař Karel IV. Důvodem byla ochrana zemských hranic Českého království, obrana nedalekých zlatých dolů i takzvané Zlaté stezky, důležité obchodní cesty vedoucí do Bavorska. Hrad vděčí Karlu IV. i za své jméno, které vzniklo českým zkomolením z původního Karlsberg – Karlova Hora.

Ačkoli měl Kašperk od svého počátku statut královského hradu, přítomnost panovníka si vůbec neužil. Panovník jej i s celým panstvím pronajímal takzvaným zástavním držitelům. Většinou ho k tomu vedly nemalé dluhy, které u pánů udělal. Gotický hrad tak putoval z ruky do ruky. Sloužil také jako popravčí místo, kde bylo uťato bezpočet hlav hříšníků, hrdelních zločinců, kapsářů a nepohodlných lidí. Od konce 16. století ztrácel svůj původní význam, na jeho údržbu se již nedostávalo prostředků, a tak chátral a pustnul. Měnil se ve strašidelný hrad, v jehož okolí se prý děly divné věci. Jak vypadal hrad Kašperk před dvěma staletími.

Jednou se stalo, že ze Strakonic šli do Kašperských Hor tři krejčovští tovaryši. Když došli k Pustému hrádku, stihla je noc, uložili se proto v polozřícených komnatách. Probudil je hluk, který sem doléhal z trosek hradu. Bylo slyšet křik, rachot bubnů, troubení a hluk zbraní. Za tmy se neodvážili z úkrytu vyhlédnout, až když vyšlo slunce, přemohla je zvědavost. Šli se podívat, co se na Kašperku dělo. Na rozlehlém nádvoří hradu bylo ale hrobové ticho. Náhle však z hrůzou spatřili, že pod severní věží se vzduchem pohybuje mnoho těžkých mečů, jako by nějací neviditelní válečníci spolu bojovali a do sebe sekali. Chvíli byli zaraženi, tu ale jeden z nich, mladý a nerozvážný, vytáhl velký nůž, skočil k těm křížícím se mečům a rozkřikl se: „Ztraťte se odtud, teď jsem tady já a žádné strašení tu nestrpím! Buď tu budete vy, nebo já!“

Sotva to dořekl, rozťal mu jeden z mečů hlavu. Oba jeho druhové se zděšeně rozběhli do města a volali o pomoc. Lidé se vyzbrojili a vydali na hrad. Tady však bylo opět ono hrobové ticho, jen mrtvý krejčík ležel uprostřed nádvoří. Zvedli je tedy, uložili na máry a chtěli odnést na hřbitov. Hradní brána však byla náhle pevně uzavřena. Bezradně stáli všichni před mohutnými vraty, tušili, že se ocitli v moci tajemných vládců hradu. Pak spatřili vysoko nad sebou na cimbuří shrbenou starou ženu v černém rouchu. Ta na ně zavolala, že z hradu vyjdou, jen když na nádvoří složí všechny své zbraně. Nezbylo tedy nic jiného než poslechnout. Brána se pak sama otevřela a všichni mohli bez úhony hrad opustit.

Oba krejčíci, kteří to řádění přežili, seděli večer v hospodě a zapíjeli leknutí. Temná hospodská síň se náhle rozsvítila, ve vzduchu se začaly míhat meče a oba krejčíky rozsekaly.

Podobných příhod se vyprávělo v okolí mnoho, a proto dostal Kašperk označení nejstrašidelnější hrad široko daleko a lidé se mu raději vyhýbali obloukem.

user-avatar

Václav Pokorný

4. 11. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce