Dne 27. října 2017 přijal autonomní katalánský parlament rezoluci o nezávislosti. Katalánsko vyhlásilo na základě hlasování svého parlamentu republiku nezávislou na Španělském království. Tuto nezávislost Španělsko ani jiný stát neuznal jako právně platnou a území je stále pod právní kontrolou Španělska.

Dne 27. října 2017 přijal autonomní katalánský parlament rezoluci o nezávislosti. Katalánsko vyhlásilo na základě hlasování svého parlamentu republiku nezávislou na Španělském království. Tuto nezávislost Španělsko ani jiný stát neuznal jako právně platnou a území je stále pod právní kontrolou Španělska. | zdroj: history.com


Katalánský boj o nezávislost má kořeny ve středověku

TÉMATA: katalánsko | středověk | španělsko | boj za nezávislost

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 10. 2019 | 12:00

Už nejméně 400 let usilují Katalánci o to, aby se oddělili od Španělska. V jejich části totiž žije 7,5 milionů lidí, kteří většinově mluví svým vlastním jazykem. Není také nepodstatné, že Katalánsko je nejbohatší region Španělska. A tak to bylo v podstatě odnepaměti.

Vztah Katalánců ke Španělsku by se dal připodobnit ke vztahu Britů k Evropské unii. Jsou si dobře vědomi svého výjimečného postavení a bohatství, ze kterého ale dlouhodobě musejí posílat řekněme desátky do jakýchsi vzdálených koutů, se kterými mají pramálo společného. Katalánci nechtějí financovat rozvoj zapadlých oblastí Španělska, ani přispívat na blahobyt Madridu, kde sídlí centrální vláda. A Britové rovněž nechtějí posílat peníze do Evropy, na které jim záleží čím dál méně.

Dramatický příběh Katalánska se začíná odehrávat ve 12. století. Tehdy si barcelonský hrabě Ramon Berenguer IV. vzal aragonskou královnu Petronilu. Do té doby zcela nezávislé Katalánsko přestalo být zcela nezávislé a stalo se součástí království aragonského. V 15. století pak celý proces dovršil další sňatek mezi Ferdinandem II. Aragonským a Isabelou Kastilskou, který sjednotil různé regiony včetně Katalánska  do jednoho státu – Španělska. Barcelona se okamžitě stala kulturním i ekonomickým centrem celého království. Už tehdy vznikl problém, který přetrvává dodnes. Barcelona a Katalánsko jsou významně bohatší než ti, co nad nimi mají moc.

Katalánci si ponechali svůj parlament, jazyk i mnoho vlastních zákonů, aby se mohli ve Španělsku cítit co nejvíce svobodně. Jenže peníze, ty si nechává Madrid a dále je rozděluje. Navíc Madrid porušil už v minulosti některá zásadní práva, která Kataláncům dal. Katalánci měli například možnost vetovat jakékoliv nové daně uvalené na jejich zemi. Jenže když v 17. století vypukla válka s Francií, Madrid na nějaké veto nebral ohledy a uvalil na Katalánsko nové a velmi vysoké daně. Jeden z požadavků dnešních bojovníků za nezávislost Katalánska je získat zpět všechny peníze, které Madrid vybral z Katalánska na daních.

To pochopitelně Madrid nemůže připustit, a tak reaguje represemi a stále větším tlakem na katalánskou samosprávu. Ta zase odpovídá rebeliemi a snahou pomocí různých referend získat nezávislost. Věc se tak začíná dostávat do nebezpečné spirály, kdy obě strany přilévají olej do ohně.

Od války s Francií je to vlastně stále stejné. Chvíli byly vztahy dobré, pak se něčím pokazily, následovaly represe a rebelie, pak opět uklidnění, zlepšení a tak stále dokola. Ve 30. letech během Španělské republiky získalo Katalánsko autonomii, ale po vítězství generála Franca ve španělské občanské válce byla autonomie zrušena a jakékoliv projevy katalánské identity byly zakázány. V roce 1940 byl prezident Katalánska Lluís Companys na žádost Španělska zatčen německým gestapem, dopraven do Španělska a tam popraven. Teprve v roce 1978 po skončení Frankovy diktatury byla v Katalánsku obnovena autonomie.

Faktem ovšem je, že Katalánci dnes nejsou vysněné samostatnosti o nic blíže než kdykoli v minulosti, spíše naopak. Přesto podle znalce katalánské historie profesora Paula Freemana z Yaleovy univerzity nemělo hnutí za nezávislost Katalánska takovou podporu a sílu jako nyní. V nelegálním referendu vyhlášeném katalánským parlamentem v roce 2017 se 90,09 % z 2,26 miliónu hlasujících vyslovilo pro nezávislost„Zabývám se Katalánskem 40 let a popravdě by mě nikdy nenapadlo, že by mohlo k něčemu takovému dojít. Hodně lidí si dřív myslelo, že v ideálním světě bude Katalánsko nezávislé. V reálném světě to ale bude stát příliš moc,“ říká Freedman v narážce na to, že nejvyšší představitelé Katalánska byli odsouzeni k velmi vysokým trestům vězení.  Jestli bude někdy Katalánsko nezávislé, je tak ve hvězdách, mírovou a pokojnou cestou to ale nejspíš nepůjde. Madrid je na barcelonských penězích závislý a jen tak se jich nevzdá.

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 10. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu