Letecká katastrofa nad horou Fuji ve filmové rekonstrukci | zdroj: youtube.com


Katastrofa nad horou Fuji: posádka neudržela neovladatelný Boeing ve vzduchu

TÉMATA: katastrofy | letadla | japonsko

user-avatar

Tomáš Chalupa

19. 05. 2018 | 11:00

Je to jedna z největších nočních můr všech pilotů. Kompletní ztráta hydraulické kapaliny znamená jediné – nemožnost jakkoliv ovládat letadlo. Stroj letí, ale nelze s ním zatáčet ani přistát. Přesně to se stalo před více než třiceti lety Boeingu 747 japonských aerolinií. Piloti bojovali desítky minut marný boj. Byla z toho druhá nejhorší letecká katastrofa v dějinách.

Boeing 747 společnosti Japan Airlines odstartoval 12. srpna 1985 z tokijského letiště Haneda. Na palubě bylo 524 lidí včetně kapitána Masami Takahamy a druhého pilota Jautaky Sasakiho. Měl to být rutinní let do Osaky, ale ve výšce 7300 metrů se ozvala exploze.  Něco se stalo. Klesl tlak hydrauliky, cestujícím se spustily automaticky kyslíkové masky. Piloti vyslali nouzové volání. Domnívali se, že se utrhl kryt podvozku.

Letadlo se stávalo velmi rychle neovladatelné. Nereagovalo na řízení kniplem a bylo možné jej ovládat pouze výkonem motorů. To je poslední zoufalá možnost, která pilotům zbyla. Jenže ovládat letoun jen tahem motorů je mimořádně obtížné. Boeing neustále stoupal a klesal, let se podobal divoké jízdě na horské dráze. Pocity pasažérů byly strašlivé, bylo jim jasné, že letadlo se ocitlo ve vážných potížích.

Věž radila nouzové přistání na letišti v Nagoji, ale Takahama se chtěl vrátit zpět na Hanedu. Bylo mnohem větší než Nagoja a lépe vybavené. Jenže aby se tam dostali, museli by letadlo otočit o 180 stupňů. Takahama a Sasaki se o to snažili, ale bylo to marné. V blízkosti hory Fudži letadlo přešlo do volného pádu a řítilo se k zemi rychlostí 900 km/h. Takahama se Sasakim ještě jednou z posledních sil zabojovali o kontrolu nad letadlem a podařilo se jim pád vybrat. To už ale Boeing letěl mezi okolními strmými vrcholky hor. Takahama a Sasaki byli po třiceti minutách zoufalého zápasu v bezvýchodné situaci. O malou chvíli později zmizel letoun z radaru.

Trosky letadla rozeseté po svahu hory Fuji záchranáři našli rychle. Vyprostili 520 mrtvých těl a neuvěřitelné bylo, že našli 4 živé lidi. Přeživších mohlo být i více, ale záchranáři na noc přespali v nedaleké vesnici, než se vydali do nepřístupného terénu. Nikdo ani v nejmenším netušil, že by mohl někdo přežít. V noci podle výpovědi zachráněných bylo naživu mnohem víc lidí. Ovšem rána se nedožili. Záchranné složky pak byly podrobeny velké kritice veřejnosti.

Vyšetřovatelé mezitím začali intenzivně zkoumat, jak mohl letoun přijít o všechnu hydraulickou kapalinu. Pátrání nakonec ukázalo, že na vině byla nedbalá oprava součástky, která až v samotném ocasu slouží jako jakýsi „deštník“ proti úniku tlaku z trupu. Takzvaná dělící přepážka je velmi těžká a musí být připevněna dvěma řadami nýtů. Při dřívější opravě však mechanici přepážku připevnili jen jednou řadou, a to bylo na udržení ohromného tlaku málo. Přepážka praskla, do ocasu se nahrnul stlačený vzduch a utrhl celou kýlovou část ocasních ploch. Takahama netušil, že jeho letoun nemá směrovku. A pod směrovkou také scházelo veškeré potrubí vedoucí hydrauliku. Ta vytekla ven a letadlo bylo od té doby odsouzeno k záhubě.

Zkáza letu 123 je dodnes nejhorší katastrofou jediného letadla v dějinách a druhou nejhorší leteckou katastrofou vůbec, měřeno počtem obětí. Je obdivuhodné, co Takahama dokázal v zápase o život svůj i pasažérů, ale o to víc je děsivé, že nikdy neměli šanci přistát. Bojovali marný boj. V historii se stalo několik nehod, při kterých unikla hydraulika, a přesto se pilotům podařilo přistát. Ovšem Takahama navíc neměl prakticky celou záď letadla a tato kombinace nedávala žádnou šanci na záchranu.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

19. 05. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce