Čingischán má sochy po celém Mongolsku, jeho hrob se ale najít nikdy nepodařilo.

Čingischán má sochy po celém Mongolsku, jeho hrob se ale najít nikdy nepodařilo. | zdroj: amusingplanet.com


Kde se nachází Čingischánův hrob, se dodnes neví

TÉMATA: mongolsko | čingischán

user-avatar

Tomáš Chalupa

3. 12. 2019 | 09:00

Samotná smrt Čingischána je obestřena tajemstvím. Ví se, že zemřel na jaře roku 1222 v průběhu tažení proti městu Tanguts na horním toku Žluté řeky. Jak přesně zemřel, však ale není známo, a to je jen jedna ze záhad související s jeho koncem.

Obecně se má za to, že byl zraněn v bitvě a zemřel na následky těchto zranění. Marco Polo tvrdil, že byl zasažen šípem, ale existují i teorie, že jednoduše spadl z koně, a to ne v bitvě, ale při lovu. A tradují se i příběhy o tom, že se rozhodl spát se zajatou princeznou, jak to ostatně dělával se všemi zajatkyněmi, která ale do své vaginy vložila speciální ostré udělátko, které zle Čingischána pořezalo, a on vykrvácel. Které verzi budeme věřit, je celkem jedno, jisté je, že Čingischán onoho jara zemřel.

Další záhadou zůstává, kde se nachází Čingischánův hrob. Sám si dlouho před svou smrtí vymínil, že má být uložen do neoznačeného hrobu v okolí hory Burkhan Khaldun v pohoří Chentej na severovýchodě Mongolska. To se po jeho smrti skutečně stalo. Jeho ostatky převezli vojáci do hor a pohřbili v neoznačeném hrobě. Není tam nic, co by jeho hrob připomínalo – žádné mauzoleum, chrám ani jiná připomínka.

Aby se místo udrželo v tajnosti, byli údajně zabiti všichni, kdo jej pohřbívali, i ti, kdo o místě cokoliv věděli. Na místo byla nahnána také stáda koní, aby jej pošlapali, a dokonce bylo k lokalitě odvedeno i rameno řeky, aby se k místu dalo ještě hůře dostat.

Když se Marco Polo ptal, kde leží hrob Čingischána, žádný Mongol mu nedokázal odpovědět. Kolem hrobu byla ostatně vytýčena celá zakázaná oblast o stovkách kilometrů, kam nikdo nesměl vstoupit. Byla nazývána Igh Korig, což znamenalo Velký zákaz.

Zajímavé je, že se tímto zákazem řídili v novodobé éře i Sověti, pod jejichž nadvládu spadala Mongolská socialistická republika. Sověti se báli, že pokud by byl hrob objeven, mohlo by to posílit nacionalistické tendence v zemi. Vyhlásili proto celou oblast, kde se měl hrob nacházet, za zakázané území.

Teprve v 90. letech byla bezpečnostní nařízení zrušena a archeologové se mohli pustit do hledání. Jako první začala pátrat společná japonsko-mongolská expedice Gurvan Gol (Tři řeky). Nalezla asi 1380 míst, kde by hrob mohl ležet. Další hledání bylo zastaveno kvůli silnému veřejnému odporu. Mongolové se totiž domnívají i dnes, že by spánek největšího z nich neměl být rušen. Hora Burkhan Khaldun je navíc na seznamu památek UNESCO, takže o nějakých vykopávkách zde nemůže být ani řeč.

I tak další a další hledají místo Čingischánova hrobu prostřednictvím satelitních snímků. Například vědci z univerzity v San Diegu prohlédli dva miliony snímků a vybrali nejméně 55 míst, kde by podle nich mohl hrob ležet, a další stovku, kde zřejmě není, ale měly by se i tak prohledat. Je však jasné, že hledání hrobu těmito metodami nikdy nepřinese kýžený výsledek, a dokud budou Mongolové trvat na neporušitelnosti dávných tradic, hrob objeven nebude.

user-avatar

Tomáš Chalupa

3. 12. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu