Stejně jako dnes Evropská unie, dříve Římská říše přitahovala migranty až ze severní Afriky.

Stejně jako dnes Evropská unie, dříve Římská říše přitahovala migranty až ze severní Afriky. | zdroj: Daily Mail


Kdo byli tajemní migranti, kteří před 2 000 lety hledali lepší život v Římě?

TÉMATA: archeologie | objevy | starověký řím | migrace

user-avatar

Tyrion

3. 11. 2018 | 09:30

Evropa se dnes potýká s rozsáhlým přílivem uprchlíků z Afriky a Předního východu, ovšem není to zdaleka poprvé, kdy se stala útočištěm pro ty, kteří v ní doufali najít lepší život. Podle nejnovější studie přitahoval starověký Řím migranty z nejzazžích koutů říše před více než 2000 lety.

Sto pět koster, které se našly ve dvou starověkých pohřebištích z 1. až 3. století na okraji Říma, nedávno prozkoumali vědci. Ukázalo se, že osm z nich pocházelo ze severní Afriky a z oblasti Alp. Tito přistěhovalci, z nichž většina byly děti a muži, byli pochováni v obyčejných hrobech. To naznačuje, že byli chudí a do metropole římského impérie zřejmě přišli za lepším živobytím. Jde o první hmotný důkaz o migraci do antického ŘímaLebky migrantů

Podle antropoložky Kristiny Killgrove, která výzkum vedla, tyto nálezy ukazují, že Řím nepřitahoval jen bohatou elitu, která si mohla dovolit sem vycestovat, ale i ty, co pocházeli z chudšího prostředí. „Hroby jsou prosté, s minimem pohřební výbavy,“ poukázala. Ti bohatší se totiž nechávali pohřbívat v mauzoleích. Právě proto, že v hrobech nic není, nelze jednoznačně určit, zda se cizinci do Říma dostali jako migranti či otroci. „Historické záznamy nám říkají, že lidé přicházeli do Říma jak dobrovolně, například aby si našli práci, sezdali se, vyučili, anebo nedobrovolně jako otroci,“ řekla Kristina Kilgrove. Vědci ovšem z analýzy ostatků zjistili, že strava dotyčných se významně změnila. Po příchodu do Říma se přizpůsobili místní stravě, skládající se převážně z pšenice, luštěnin, masa a ryb. Nicméně před vědci ještě stojí spousta další práce včetně analýz DNA. Věří, že se jim podaří ze získaných dat vytvořit obrázek o tom, kdo a jací byli oni migranti a jak se migrace promítla do jejich života. Východogermánští Gótové překročili Dunaj a vkročili na území Římské říše jako uprchlíci.

Rozložili migranti starověký Řím?

Podle nedávno publikované studie švýcarských vědů  Východořímskou říši srazilo na lopatky století chladného počasí, kterému se někdy přezdívá pozdně antická malá doba ledová. Toto ochlazení zapříčinilo v Evropě a v oblasti Středomoří neúrodu a hladomor. Mezi podvyživenými obyvateli se pak snadno šířil mor, což vedlo k politickým konfliktům a oslabení říše. Nedostatek potravy pro lidi i zvířata tak euroasijské stepní národy nejspíš přinutil k tomu, aby se začaly stěhovat.

Také pád Západořímské říše v roce 475 zavinily podobné faktory včetně stěhování národů a takzvané invaze barbarů, tedy etnik vně kulturního okruhu starého Říma.  

user-avatar

Tyrion

3. 11. 2018 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce