Trosky letounu DC-9 | zdroj: ČTK


Kdo poslal jugoslávské letadlo k zemi: Češi, nebo Chorvati?

TÉMATA: letecké katastrofy | letectví | československo | socialismus | tajné služby | stb | čsla

Jedna z nejpodivnějších leteckých katastrof na území České republiky se udála před 42 lety u obce Srbská Kamenice na Děčínsku. Krátce po západu slunce, 26. ledna roku 1972 explodovalo na ztemnělé obloze civilní letadlo a zřítilo se k zemi. Z 28 lidí na palubě přežila jako jediná srbská letuška Vesna Vulović, čímž pokořila světový rekord ve volném pádu bez padáku. Dodnes tento případ halí aura tajemství.

user-avatar

Emil Franz

1. 09. 2014 | 10:45

Co dvaadvacetileté Vulovicové při pádu z výšky 10 160 metrů zachránilo život, se jen spekuluje. To, že vůbec přežila, považují experti za zázrak. Ona sama si nic nepamatuje. Zřejmě byla ve chvíli výbuchu v zadní části letadla, snad v kuchyňce, a exploze za ní možná přibouchla dveře, proto ji podtlak nevytáhl ven. Letoun se ještě ve vzduchu rozpadl na dvě půlky a Vulovicová se zrovna nacházela v té, jejíž pád zbrzdily zasněžené větve stromů a prudký svah.

Jako první našel dívku naříkat a viset hlavou z letadla lesník Bruno Henke, který za Druhé světové války sloužil jako medik v řadách Wehrmachtu. Ten později tvrdil, že tělo dívky, které poskytl první pomoc, nebylo v zadní, nýbrž ve střední části trupu, což bylo v rozporu s oficiální zprávou. Podle té explozi letadla způsobila časovaná nálož uložená v jednom z kufrů. Do letadla ji měli údajně umístit chorvatští teroristé z protisrbsky zaměřené organizace Ustaša, která za druhé světové války fanaticky bojovala za samostatné Chorvatsko a po válce v teroristických akcích proti Jugoslávii pokračovala. Přesto se nikdo z nich k útoku nikdy nepřihlásil a nikdo taky nebyl obviněn ani vyšetřován. To vrhá na celý případ další temný stín.

Průběh a výsledky šetření letecké havárie, kterou měla zcela ve své režii tehdejší STB, zpochybnila před pěti lety trojice investigativních novinářů z Německa (jedním z nich byl i český novinář Pavel Theiner) a přišla s vlastní verzí. Podle té letadlo zasáhla československá protivzdušná obrana, která si ho spletla s nepřátelskou shačkou. Let JAT 367 se možná kvůli náhlým technickým problémům odchýlil ze své trasy a začal prudce klesat. Očití svědci údajně také viděli letadlo, jak se vynořilo zpod mraků a hořelo, ale bylo ještě vcelku, než ve výšce zhruba 800 metrů explodovalo. To ostatně potvrdil i jugoslávský investigativec Zlatko Verec, podle nějž rozptyl trosek na zemi neodpovídá pádu letadla z 10 kilometrové výšky, ale spíše ze 600 až 800 metrů. Někteří svědci také uviděli ve stejnou dobu letět ve stejné výšce jiné letadlo, které pak zmizelo

Novináři zabývající se po letech případem se odvolávají na odtajněné materiály z Českého úřadu pro civilní letectví a Českého národního archivu, které bývaly dříve označeny jako „přísně tajnéNa rozdíl od těch srbských byly české úřady v poskytování informací o něco vstřícnější. Ukázalo se však, že mnoho důležitých dokumentů (například radarové snímky) bylo již zničených.

Zachovala se však například poznámka jednoho místního letovoda z velitelského stanoviště PVOS Kříženec, která zněla: „Tu DC-9, co letěla z Kodaně do Bělehradu, jsme sestřelili dvěma raketama. To nevíš, co? Jednou raketou jsme ji poškodili a druhou dorazili, když nouzově klesala. To nebyli ustašovci…“

Pokud by to byla pravda, je otázkou, co vedlo českou armádu k tak tvrdé reakci. Jednou možností je, že jugoslávský letoun zabloudil do vysoce střeženého vojenského prostoru. Nedaleko místa, kde letadlo havarovalo, měli Sověti svou jadernou raketovou základnu. To ale není vše. Ve stejnou dobu a nedaleko odtud letělo letadlo, které přepravovalo z Prahy do Německa na tajnou návštěvu někdejšího generálního tajemníka Sovětského svazu Leonid Brežneva. Ve snaze ochránit prvního muže mocného státu, jemuž tehdejší Československo podléhalo, se příslušníci protivzdušné obrany zřejmě nadmíru horlivě činili.

Úřad pro civilní letectví se odhaleními novinářů nezabýval a jen je přešel komentářem, že "u této nehody jsou podobné teorie evergreenem". Ani 40 let po této tragédii neprojevily jak česká, tak „jugoslávská“ strana sebemenší snahu případ znovu otevřít a vnést do něj více světla. 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Emil Franz

1. 09. 2014 | 10:45