Bývalý americký prezident Richard Nixon při návštěvě Prahy v roce 1967

Bývalý americký prezident Richard Nixon při návštěvě Prahy v roce 1967 | zdroj: praguepost.com


Když americký prezident navštívil v roce 1967 Prahu, nikdo ho nevítal

TÉMATA: praha | usa | richard nixon | henry kissinger | československo

user-avatar

Jan Kyzlink

13. 10. 2017 | 14:00

Než se stal v pořadí 37. americkým prezidentem, sbíral Richard Nixon politické body jako horlivý antikomunista. Když ale zasedl v Bílém domě, stal se prvním americkým prezidentem, který vykonal státní návštěvu Číny, kde se setkal s Mao Ce-Tungem. Jednal i s mnoha dalšími lídry zemí takzvaného východního bloku včetně nejvyššího představitele Sovětského svazu Leonida Brežněva a jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita, kteří přijali jeho pozvání do Bílého domu. V době, kdy Nixon chystal svou druhou prezidentskou kampaň (v té první jej těsně porazil J. F. Kennedy), navštívil také Československo.

Psal se rok 1967, když se Richard Nixon rozhodl podruhé ucházet o prezidentský úřad. Na jedné ze svých zahraniční cest se otočil i v Praze. Tehdejší Československo již deset let vedl jako prezident a zároveň i 1. tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný. Právě za jeho vlády docházelo v Československu k postupnému uvolňování poměrů.

Antonín Novotný

Nixon přistál v Praze 23. března 1967, ale s žádným vysokým státním představitelem se nesešel. Šlo z jeho strany o čistě strategické rozhodnutí, neboť Československo tehdy patřilo do sféry sovětského vlivu. Ostatně do sousedního Polska, kde ho v roce 1959 coby tehdejšího viceprezidenta nadšeně vítaly v ulicích davy Poláků, jej nyní dokonce odmítli vpustit. K návštěvě Československa sice získal povolení, ale jeho návštěva probíhala v naprostém utajení, bez jakékoli publicity.

Richard Nixon zdraví Američany před odletem na zahraniční cesty.

O tom, jak vlastně strávil tři dny v Praze, se toho tedy moc neví. Veřejnost se o Nixonově návštěvě dozvěděla jen okrajově až dva týdny po jeho odjezdu. Je známo, že se v Lobkovickém paláci sešel s tehdejším ředitelem Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii Antonínem Šnejdárkem. Šnejdárek po svém jmenování do funkce v roce 1966 otevřel tento ústav více směrem na Západ a zval do Prahy významné západní politiky a intelektuály. Na půdě ústavu tak besedovali třeba budoucí německý kancléř Helmut Kohl nebo budoucí ministr zahraničí Henry Kissinger, zavítal sem též budoucí francouzský prezident Francois Mitterand.

Richard Nixon s Mao Ce-tungem

Šnejdárek zřejmě na Nixona udělal dobrý dojem, neboť po svém vítězství v prezidentských volbách a inauguraci prezidentem ho v roce 1969 dvakrát přijal v Bílém domě, a to i přesto, že v předešlém roce sovětské tanky rozdrtily Pražské jaro a v Československu byl nastolen tvrdý normalizační kurs. Nixon se tehdy zajímal o to, jaké je postavení Gustáva Husáka v zemi, zda dokáže zajistit doma klid, nakolik je schopna československá veřejnost tato nová opatření přijmout a jak vnímá zájem USA o uklidnění situace. Také spolu diskutovali o Číně, která podle Nixona „je opět schopna zahájit dialog s USA“.

Tyto a jiné Šnejdárkovy aktivity se pochopitelně staly terčem v oku tehdejších normalizátorů. Ještě v tom roce Šnejdárka z funkce ředitele odvolali a rok nato celý ústav zrušili.

 

user-avatar

Jan Kyzlink

13. 10. 2017 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce