Největší keltské oppidum (sídlo městského charakteru) Čech bylo v roce 1989 prohlášeno Národní kulturní památkou.

Největší keltské oppidum (sídlo městského charakteru) Čech bylo v roce 1989 prohlášeno Národní kulturní památkou. | zdroj: kudyznudy.cz


Kelty to táhlo k Praze. Hradiště Závist bylo jedno z největších oppid v Evropě

TÉMATA: keltové | praha | oppidum | hradiště | archeologie

user-avatar

Václav Pokorný

26. 05. 2019 | 09:00

Na strategickém místě na vrchu Hradiště, které se vypíná vysoko nad bývalým soutokem Vltavy a původním korytem Berounky, stálo největší keltské oppidum v Čechách. Hradiště Lhota-Točná, kterému se dnes hovorově říká Závist, svou rozlohou 118 ha a devíti kilometrovým opevněním patřilo mezi největší evropská oppida.

Na jižním okraji Prahy proti dnešní Zbraslavi leželo na vrchu Hradišti v dávné minulosti sídelní centrum kdysi mocných Keltů, dnes zvané Závist. Zhodnocení výsledků čtvrt století trvajícího archeologického průzkumu ukázalo, že náhorní plošina nad dnešní Zbraslaví byla osídlena již v době bronzové a později halštatské. Zdejší podmínky byly pro výběr opevněného sídla optimální – dobrá geografická poloha, úrodná půda, významná obchodní stezka a naleziště zlata.

První Keltové osídlili zdejší lokalitu v první polovině 6. století př. n. l., šlo však o nepříliš velkou osadu, která byla chabě opevněna. Později nastal úpadek a hradiště bylo na čas opuštěno.

Po 200 letech přichází na toto místo další skupina keltských osadníků. V jihovýchodní části podhradí vybudovala silnou dubovou palisádu i další linie mohutných opevnění, v místech kde bylo hradiště nejpřístupnější.

V období kolem poloviny 2. století př. n. l. byla Závist podruhé od základu vybudována a obyvatelé postupně zdokonalili a rozšířili oppidum. Hradební linii tvořily strmé sypané valy, na jejichž koruně byla vybudována dřevěná palisádová hradba. Vnitřní zástavba keltského „městečka“ zahrnovala jak dvorcovou zástavbu, tak domy s pevnou konstrukcí, dílny a skladovací prostory.

K nejdůležitějším objevům patří doklady mincování se slévačskými a kovářskými dílnami. 

Archeologické nálezy také hovoří o velkém požáru, který vypukl někdy v letech 90 až 85 př. n.l. a zničil třetí stavbu hlavní brány.

Poslední výstavba opevnění kolem roku 50 př. n.l. dokonale přebudovala dosavadní hradby a připojila k Hradišti i areál na Šancích. Závist byla se Šancemi spojena valem, který se táhl přes dnešní Břežanské údolí. Celý areál s obrannou linií přes 9 kilometrů dlouhou mohl tehdy pojmout až 40 tisíc případných uprchlíků.

Později však došlo k dramatickým událostem. Ohořelé zbytky bran, spečené úseky valů, množství hrotů šípů a jiných zbraní zde svědčí o možné bitvě, možném velkém požáru a krvavém konci, který pravděpodobně souvisel s příchodem germánských kmenů na naše území. Přítomnost keltského etnika v této lokalitě tak mezi lety 30 až 20 př.n.l definitivně končí.

 

user-avatar

Václav Pokorný

26. 05. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce