Sucho a prach. Kolaps akkadské civilizace je jasnou připomínkou toho, že i ty největší říše mohou být rozvráceny faktory životního prostředí.

Sucho a prach. Kolaps akkadské civilizace je jasnou připomínkou toho, že i ty největší říše mohou být rozvráceny faktory životního prostředí. | zdroj: abc.net


Klimatická změna způsobila pád první mnohonárodnostní říše

TÉMATA: starověk | mezopotámie | akkadská říše | klimatické změny | sucho | írán

user-avatar

Yvonne K.

12. 06. 2019 | 12:00

Je to ještě mnoho, co nevíme o Akkadské říši, ale tím nejzásadnějším tajemstvím, které nedá spát archeologům, je otázka, proč vlastně zanikla. Na vrcholu své slávy Akkaďané ovládali většinu starověké Mezopotámie, která sjednocena pod vládou jednoho rodu zažívala dlouhé období míru a prosperity. Pak ale, asi 4 200 před naším letopočtem, se z neznámých příčin Akkadská říše rozpadla. Fakt, že ve stejné době procházely dramatickými změnami rovněž civilizace v Egyptě a v údolí Indu, jen prohlubuje toto tajemství. Objasnit, co se tehdy dělo, však může jeskynní krápník.

Tým vědců z Oxfordské univerzity zkoumal stalagmit objevený v jeskyni Gol-e-Zard, která se nachází v Alborzských horách v Íránu. Tento krasový jev se totiž chová podobně jako vzorek ledového jádra, který klimatologové odebrali na Antarktidě: jeho pomalé, tisíce let trvající utváření uchovává ve svém složení geologický otisk zemských podmínek.

Vědci zjistili, že krápník před 4 510 až 4 260 lety nashromáždil mnohem více magnesia než vápníku, současně pomaleji rostl a zaznamenal i další chemické změny. Tyto změny trvaly 110 až 290 let, tedy než se složení stalagmitu vrátilo k předchozím hodnotám.

Zdá se, že změna složení stalagmitu je výsledkem zvýšeného prašného spadu v horách, který se zase jeví jako důsledek sušších podmínek na západě. Suché roky v pouštích Sýrie a Iráku jsou dnes spojovány se zvýšeným usazováním prachu v Teheránu, vzdáleném pouhých 50 kilometrů od Gol-e-Zardu. Pomalý růst krápníku může být také známkou lokálních sušších podmínek. Jinými slovy, delší období sucha přispělo k pádu Akkadské říše.

Tato zjištění se v podstatě shodují s výsledky starší studie, provedené před 25 lety. Tehdy archeologové analyzovali půdu v tomto regionu a dospěli k podobnému závěru. “Akkadská říše byla zasažena 300 let trvajícím suchem a doslova vyschla. Mikroskopická analýza půdní vlhkosti v pozůstatcích akkadských měst na severu říše odhalila, že nástup tohoto sucha byl rychlý a důsledky těžké,” stálo ve studii. Hora Damavand je nejvyšším vrcholem v Íránu. Jeskyně Gol-e-Zard se nalézá nedaleko.

Vzestup a pád Akkadské říše

Akkad byl první říší světa. Ta existovala zhruba v letech 2334 – 2154 př. n. l. a zahrnovala prakticky celou Mezopotámii (dnes Irák) a část Sýrie. O její vznik se zasloužil Sargon Veliký, který pod svou vládou sjednotil řadu nezávislých městských států. Tato říše pokrývala oblasti s různým podnebím, od úrodných zemí na severu, které jsou vysoce závislé na srážkách, po zavlažované aluviální pláně na jihu.

Zdá se, že říše se stávala stále více závislou na produktivitě severně položených regionů a využívala obilí pocházející z této oblasti, aby měla čím krmit armádu a mohla rozdělovat zásoby potravin mezi své klíčové stoupence.

Zhruba století po svém vzniku se Akkadská říše náhle zhroutila, následovala masová migrace a konflikty. Agónie této doby je dokonale zachycena ve starověkém textu Prokletí Akkadu, který popisuje období zmatků spojené s nedostatkem vody a potravin: „… velké plochy orné půdy nepřinesly žádné obilí, zaplavená pole nepřinesla žádnou sklizeň,  zavlažované sady nepřinesly žádný sirup nebo víno, z hustých mračen nepršelo.“

Poslední léta vlády akkadské dynastie byla vyplněna boji mezi jednotlivými uchazeči o moc, což umožnilo kočovným Gutejcům z východu ovládnout větší část říše.

 

 

 

user-avatar

Yvonne K.

12. 06. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu