Karol Pazúr (1917 - 1979) byl slovenský zpravodajec, voják a válečný zločinec, hlavní iniciátor masakru na Švédských šancích.

Karol Pazúr (1917 - 1979) byl slovenský zpravodajec, voják a válečný zločinec, hlavní iniciátor masakru na Švédských šancích. | zdroj: moderni-dejiny.cz


Kolaborant Pazúr vraždil ženy a děti na Švédských šancích, komunisté ho ale osvobodili

TÉMATA: masakry | druhá světová válka | československo

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 06. 2015 | 14:30

Po skončení druhé světové války bylo mnoho těch, kteří se narychlo snažili udělat ze sebe hrdinné bojovníky proti nacistům. Jen málokdo k tomu ale přistoupil tak děsivým a bestiálním způsobem jako Karol Pazúr. Ten spustil masakr, při kterém neumírali vojáci ani nacisté, ale ženy a děti.

Karol Pazúr byl za války na Slovensku členem Hlinkových gard a dokonce pak v tzv. Rychlé divizi bojoval na východní frontě proti Rudé armádě. Když ho ale právě na východní frontě zajali Rusové, Pazúr se rozhodl, že si zachrání život. Prohlašoval o sobě, že je přesvědčený komunista a brzy se mu podařilo vstoupit do 1. Československého armádního sboru generála Ludvíka Svobody. Zde začal plnit roli zpravodajce.

Pak přišel konec války a Pazúr měl stále pocit, že by se mohlo přijít na jeho předchozí působení na straně Třetí říše. Snažil se proto pronásledovat poražené Němce, aby ukázal své vlastenectví. Vynikající příležitost se mu naskytla v Lověšicích u Přerova. Tam 18. června 1945 dorazil vlak mířící na východ. Byli v něm karpatští Němci, Slováci a Maďaři. Ti před postupující frontou utekli až do západních Čech a teď se vraceli zpět domů. Jenže Pazúr je nechtěl nechat jen tak odjet.   

Začal prohlašovat, že ve vlaku jsou kolaboranti a příznivci nacistů. Podařilo se mu přesvědčit úřady, aby mu všechny tyto lidi vydali. Nechal je pak vyvést z vozů a pak je vyslýchal v nedalekých Horních Moštěnicích. Většinou šlo o ženy a děti, přesto Pazúr tvrdil, že při výslechu se mu podařilo u každého jednotlivého člověka prokázat, že patří k nacistům. Někteří přitom u sebe měli dokumenty potvrzující, že tito lidé naopak prováděli antinacistickou činnost. Ale Pazúr se nechtěl zdržovat nějakým vyšetřováním nebo soudy. Chtěl rovnou popravovat.

Místo, kde došlo k masakru na dobových fotografiích

Společně s osvětovým důstojníkem Smetanou nechali přivádět malé skupinky žen a dětí na tzv. Švédské šance, tam jim sebrali cennosti, donutili je vysvléknout se do spodního prádla a pak je zblízka zezadu stříleli samopaly. Pazúr vraždil tyto lidi osobně, střílel do mimin, pak pobíhal po mrtvých tělech a dával z pistole rány těm, kteří ještě žili. Se zálibou pozoroval, jak se nemluvňata plazí po mrtvých tělech. Svědek, který to přežil, později vypověděl, že viděl šestileté dítě, které prosilo o zastřelení, aby už mohlo jít za maminkou. „Podotýkám, že před jámou hrobu bylo všude plno krve, ba i odštěpky z lebek, a toto všechno jsme museli lopatami posbírat, seškrabat a hodit do hrobu,“ vypověděl jistý Arnošt Kubík, který to vše viděl.

Ostatně Pazúr nedělal nic tajně. Naopak, místním lidem pak přikázal vykopat hrob, kam všechny těla naházeli. Lidem se nechtělo, přišlo jim zvláštní, jak moc je mezi mrtvými žen a dětí, ale Pazúr tvrdil, že to byli všechno jen nacisté. Místním se to až na výjimky příčilo, ale museli se podřídit.

Pazúr byl za své řádění povýšen. Vše se tehdy pojmenovalo jako protinacistická operace. Jenže dva roky pro masakru se o celou věc začaly zajímat OSN i Červený kříž a Pazúr musel před soud. Bratislavský vojenský soud prokázal děsivé vraždění nevinných. Když se soudce ptal, proč Pazúr proboha zabíjel i děti, odpověděl bez kousku soucitu: "A co jsme s nimi měli dělat, když už jsme jim zastřelili rodiče?"  Soud mu udělil trest sedm let vězení.

Pazúr se odvolal, ale to nebylo příliš chytré. Odvolací soud mu totiž napařil rovnou dvacet let vězení. Jenže Pazúr měl i mocné  zastánce, kteří nakonec dosáhli jeho brzkého propuštění. Na masového vraha čekaly v poválečném Československu lukrativní posty a sláva. Stal se například předsedou Svazu protifašistických bojovníků. Byl také agentem StB. Měl dokonce snahu o obnovení svého procesu, aby mohl být očištěn, ale to se mu nepodařilo. I tak ale rok, který si za vraždu 265 nevinných lidí v kriminále odseděl, byl žalostně nízkým trestem.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 06. 2015 | 14:30