Polesí v Bělorusku bylo  jedním z prvních regionů, kde se usadili Slované.

Polesí v Bělorusku bylo jedním z prvních regionů, kde se usadili Slované. | zdroj: ito.org.pl


Kolébka Slovanů leží v Bělorusku, archeologové tam našli důkazy

TÉMATA: bělorusko | slované | archeologie | raný středověk | etnogeneze | etnika

user-avatar

Yvonne K.

1. 12. 2018 | 09:00

Pozůstatky osídlení po předcích Slovanů objevili archeologové během vykopávek v běloruském Polesí. Lidé zde žili od 2. do 5. století našeho letopočtu. To podle archeologa Vadima Belavce dokazuje , že Slované pocházejí z povodí řeky Pripjať.

“Náš výzkum potvrzuje hypotézu o původu Slovanů, tedy že se rozšířili do jiných částí Evropy z Podlesí a přilehlých oblastí kyjevského regionu,” tvrdí Vadim Belavec z Fakulty historie na Běloruské státní univerzitě v Minsku.

Toto osídlení se nacházelo poblíž dnešní vesnice Jaskoviči nedaleko města Salihorsku v Minské oblasti. Archeologové zde vykopali pozůstatky dvou budov a předměty datované do 2. až 5. století našeho letopočtu.

Předtím archeologové v Polesí našli zbytky po kultuře s keramikou pražského typu, pocházející z poloviny 4. a počátku 5. století n.l. Podle Belavce je tato kultura ztotožňovaná se Slovany, o nichž existují zmínky v písemných pramenech až od 6. století a dále.

Lokality na jihu Běloruska, obývané od 1. do začátku 3. století pravděpodobně předky Slovanů, se zkoumají už desítky let. “Ale až do nedávna vše, co se na území dnešního Běloruska odehrávalo mezi 3. a 4. stoletím, bylo nepopsaným listem. Neznali jsme žádná naleziště, která by mimo jakoukoliv pochybnost sahala do této doby. Nedávné vykopávky tento problém osvětlily,” vysvětluje Belavec. Věří, že další výzkum objasní genezi slovanských kmenů – od jejich předků až po historické Slovany.

Dosud archeologové odkryli pozůstatky dvou užitných budov, používaných zřejmě ke skladování obilí. Obyvatelé této osady se specializovali na zlatnické řemeslo, jak dokazují nalezené tyglíky na tavení zlata a odlitky lžic. Mezi nejzajímavější nálezy patří ozdoby a drobnosti z bronzové slitiny – spona a přívěsek ve tvaru měsíce, dekorované bílou a červenou glazurou, stejně jako mince s podobiznou římského císaře Commoda (161–192 n.l.)

Podle archeologů se většina těchto artefaktů podobá těm, které byly nalezeny na jiných místech obývaných slovanskými předky.

Archeologové rovněž objevili předměty, které potvrzují kontakty zdejších obyvatel s Góty, kteří v té době okupovali oblasti dnešního východního Polska, Ukrajiny a jihozápadu Běloruska. Jeden z nalezených bronzových artefaktů nemá žádnou analogii ve východní i střední Evropě. Jde o ozdobnou pochvu meče, který pravděpodobně patřil germánskému válečníkovi. Vědci předpokládají, že se účastnil útoku na zkoumané sídliště. Tento nájezd možná vedl k jeho zániku v 5. století. Odkryté základy budov

Etnogeneze Slovanů

Slované jsou skupina národů patřících k indoevropské jazykové větvi. Pokud je možno soudit z archeologických pramenů, podílely se na vzniku Slovanů kulturní okruhy pozdní doby železné, nejspíše v oblasti od Zakarpatí až po řeku Dněpr.

Otázka jejich pravlasti a procesu vzniku jejich národnostního svazu je dodnes nejasná. V 6. století je doložen kmenový svaz Antů (na dolním toku Dunaje).

V průběhu expanze (6.–7.st.) Slované obsadili území na západě až k linii vymezené ústím Labe, řekami Nábou (Bavorsko), Enží (Rakousko), po Istrii u Jaderského moře, na jihu až po Peloponés, na východě téměř k Volze. V období expanze se slovanské etnikum skládalo z několika kmenů, které se zřejmě spojily ve svaz (Srbové, Chorvati, Doudlebi, Oboriti). Historicky jsou doloženy další názvy slovanských skupin, ale nelze vždy odlišit, zda se jedná o názvy kmenové, místní či mocenských útvarů, např. Polané, Vislané, Moravané, Čechové, Slovinci, Volyňané, Severjané, Radimiči, Vjatiči.

Vznikem avarské říše (568) bylo souvislé slovanské osídlení narušeno, byl zahájen pozvolný proces diferenciace Slovanů na západní a jižní.

V 7. století vznikla u západních Slovanů Sámova říše (kmenový svaz) a v 9. století Velká Morava, v 10. století český stát a Polsko, u jižních Slovanů v 9. st. Chorvatsko a Srbsko, východní Slované vytvořili Kyjevskou Rus.

Rozšířením Slovanů na velkém území postupně zanikala jejich někdejší jazyková jednota a další jazykový vývoj probíhal odlišně.



user-avatar

Yvonne K.

1. 12. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce