Komunistickému režimu bylo silné skautské hnutí, které i přes zákaz činnosti pokračovalo ilegálně dál ve svých aktivitách, příslovečným trnem v oku. Rozhodl se je zničit.

Komunistickému režimu bylo silné skautské hnutí, které i přes zákaz činnosti pokračovalo ilegálně dál ve svých aktivitách, příslovečným trnem v oku. Rozhodl se je zničit. | zdroj: verejnost.skaut.cz


Komunistické komando zmasakrovalo mladé skauty na hřebeni Jizerských hor

TÉMATA: skauti | skauting | 1948 | komunistická strana | komunisté | stb | československo | totalita | vraždy | jizerské hory

user-avatar

Václav Pokorný

23. 07. 2019 | 10:30

Před 70 lety se hřebeny Jizerských hor staly svědkem události, která je z pohledu dnešní demokratické společnosti téměř neuvěřitelná. Sedm mladých hochů, skautů, se tehdy utábořilo na úbočí Vlašského hřebene s úmyslem ilegálně překročit státní hranice. Po náhlém útoku komunistického komanda byli dva z nich zavražděni!

Totalitní komunistický režim, instalovaný po únorovém politickém puči za podpory sovětských poradců, má na svědomí dlouhou řadu zločinů: loupeže, krádeže, fyzickou a psychickou likvidaci celých společenských vrstev, věznění a popravy politických odpůrců,  mučení, psychický teror, ale také vraždy zcela nevinných lidí. Dvě z nich se udály 24. července 1949 v Jizerských horách.

Do lesů se tehdy vydalo několik mladých skautů ze Železného Brodu. Bylo jich šest, sedmý byl jejich vedoucí, pětatřicetiletý Jiří Haba. Chtěli v lese přečkat několik dní či týdnů a poté se nechat převést přes hranici a emigrovat.

S tímto nápadem přišel Jiří Hilger, který se nabídl, že je převede do svobodného světa přes šumavskou hranici. Bohužel až později se ukázalo, že byl agentem-provokatérem komunistické policie a celá akce měla být jen součástí likvidace skautinguPo skončení války v roce 1945 nastal největší rozmach skautského hnutí, junáckou lilii nosilo s hrdostí více než 200 000 skautů, což byl trojnásobek proti roku 1938. Komunisté po roce 1948 proto přikročili k likvidaci skautingu.

V tehdy zcela liduprázdném lese si chlapci na úbočí Vlašského hřebene postavili dva stany s bočními podsadami z kulatiny. Jeden z nich obýval Jiří Haba s Robertem Hofrichtrem (20 let) a Tomášem Hübnerem (19 let). V pátek 22. července agent Jiří Hilger přivezl automobilem do skautského tábořiště další čtyři sedmnáctileté kluky – Kokošku, Majera, Veselého a Raju, kteří se ubytovali v druhém stanu.

O den později již komunistická státní bezpečnost spustila akci pod krycím názvem Jizerka. Vražedné komando asi tři sta příslušníků Sboru národní bezpečnosti zaútočilo na skautské tábořiště.

Jeden z přeživších skautů, tehdy sedmnáctiletý Radomil Raja, popsal tehdejší události těmito slovy:

"Leželi jsme ve stanech, když nás zasypali první velkou dávkou. Stany stály vedle sebe a snad jen díky tomu, že jsme leželi v podstatě na zemi, tak nás ta střelba úplně nezdecimovala. Byl jsem postřelen do ramene a Jirka Haba, který ležel vedle mě, na tom byl ještě hůř... Když konečně střelba utichla, vyzvali nás, abychom beze zbraní vyšli ven. Až na Jiřího Habu jsme všichni vyšli a museli jsme si lehnout na zem.

Jirka, jehož zranění bylo natolik vážné, že nemohl z toho stanu vůbec vylézt, zůstal uvnitř. Já jsem se vypotácel s ostatními ven. Všechno se seběhlo hrozně rychle, byli jsme zcela překvapení, nepřipravení...

Později kluci říkali, že jim Jiří ještě stačil říci, že nás bude krýt střelbou, ať se pokusíme utéci. Nikdo z nás totiž netušil, jaká obrovská přesila nás obklíčila.

Haba byl vážně zraněn, přesto se pokoušel střelbu opětovat a bránit se. Odtáhli nás o kus dál a srazili na zem, obličeji k zemi. Potom znovu zahájili palbu, tentokrát z dvou lehkých kulometů, které si přivezli s sebou, a oba stany i s Jirkou Habou rozstříleli na padrť. Nedali mu sebemenší šanci.

Mezitím k nám přiběhlo několik dalších esembáků a začali do nás, ležících, střílet z pistolí. Vedle mne zastřelili Tomáše Hübnera ze Železného Brodu, mladého kluka, kamaráda ze skautského oddílu. Mne postřelili do obou nohou, Pepíka Veselého, Jindru Kokošku také postřelili. Dodnes slyším, jak někdo okřikl ty nejhorlivější „střelce“ v okamžiku, kdy měnili zásobníky a chystali se nás „dorazit“: ‘Soudruzi, neprasečte, potřebujeme taky nějaký živý!’“ Souš. Kříže Jiřího Haby a Tomáše Hübnera

Po masakru dala policie dva mrtvé skauty tajně pohřbít v pravé zadní části hejnického hřbitova a jejich hroby byly označeny jen dvěma prostými kříži. Ti, kteří přežili, i přes svá vážná zranění vyfasovali při soudním přelíčení desítky let žaláře. Agent Hilger nebyl nikdy potrestán.

Tento příběh by měl být varováním i pro dnešní dobu, kdy komunistická strana opět rozhoduje o budoucím směřování této země.

user-avatar

Václav Pokorný

23. 07. 2019 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu