Oslava 440 let založení dvorního hřebčína Kladruby nad Labem a 4. ročník Dne starokladrubského koně, květen 2019.

Oslava 440 let založení dvorního hřebčína Kladruby nad Labem a 4. ročník Dne starokladrubského koně, květen 2019. | zdroj: hrebcinec-tlumacov.cz


Koně z Kladrub sloužili jako kočároví koně pro rakouský císařský dvůr. Za 1. republiky se je málem podařilo zlikvidovat

TÉMATA: koně | unesco | kladruby nad labem | hřebčín | habsburkové | česko | monarchie

user-avatar

Václav Pokorný

10. 08. 2019 | 12:00

Starokladrubští koně představují nejstarší původní české plemeno koní, které bylo jako jediné plemeno na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Po vzniku samostatného Československa se však chov potýkal s mnoha problémy, protože koně byli vnímáni jako symbol habsburské monarchie.

Starokladrubští koně jsou na českém území chováni více než 400 let a představují jedno z nejstarších plemen koní na světě a zároveň nejstarší původní české plemeno koní. Byli vyšlechtěni pro tažení císařských a královských kočárů. 

Historie hřebčína v Kladrubech nad Labem spadá do 15. století. V roce 1491 kladrubské panství zakoupili Pernštejnové a věnovali se zde chovu koní. Roku 1560 dvůr i s chovem koní koupila pro panovníka Česká komora. O tři roky později nechal císař Maxmilián II. v oboře zbudovat hřebčinec, který se stal základem starokladrubského chovu. 

Na český dvorský hřebčín povýšil původní oboru císař Rudolfem II. v roce 1579 a od tohoto data se začala psát oficiální historie chovu a šlechtění starokladrubského plemene. Bělouši ze zdejšího hřebčína sloužili v kočárových spřeženích rakouského císařské rodiny a vraníci převážně vysokým církevním hodnostářům až do zániku monarchie.

Se vznikem Československé republiky v roce 1918 se revoluční nechuť ke všemu habsburskému obrátila i proti koním z bývalého dvorního hřebčína. Pro chov se podařilo udržet pouze stádo běloušů, méně ušlechtilí vraníci byli odsouzeni k postupné likvidaci. Novým účelem hřebčína se nakonec stala produkce plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Z bývalých rakouských hřebčínů se sem pro tento účel dostali zástupci anglických a anglo-arabských plnokrevníků i tři ročníky lipicánských hříbat.

Kmen vraníků však naštěstí nezanikl úplně. Velkou zásluhu na jeho obnově měl František Bílek, který se jeho záhraně začal věnovat už během druhé světové války. V roce 1945 pak byli starokladrubští vraníci opět přestěhováni zpět – do stájí ve Slatiňanech. 

Dnešní Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem chová přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů a o vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi. 

V současné době slouží starokladrubské plemeno v reprezentativních a ceremoniálních spřeženích, především při zapřažení do kočáru, nebo je užíváno k rekreačním jízdám či při hipoterapii. Hřebčín je dvorním dodavatelem pro ceremoniální spřežení Dánské koruny a švédského královského dvora. 

Koně reprezentují svou šlechetnost a sílu v soutěžích spřežení, barokního jízdě, v drezuře nebo předvádí prvky vysoké španělské školy. Ke spatření jsou také při práci jízdní policie v Praze, Ostravě a Pardubicích. 

V roce 2011 dostali svatebním darem jednoho ze starokladrubských běloušů britský korunní princ William a Kate Middleton.

V nedávných dnech se zúročila mnohaletá poctivá práce zdejších chovatelů a Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO

 

user-avatar

Václav Pokorný

10. 08. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce